Maďarská vláda odmítla kontroverzní výroky předsedy maďarského parlamentu o Benešových dekretech, řekl v úterý ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi maďarský velvyslanec. Zaorálek si pozval velvyslance Tibora Petöho, aby mu vysvětlil slova předsedy parlamentu o tom, že Česko a Slovensko neměly kvůli dekretům být přijaty do EU. Český ministr do Budapešti vzkázal, že obě země by měly být schopny zajistit, aby výroky představitelů nenarušovaly dobré vztahy. Dodal, že dekrety jsou trvalou součástí českého právního řádu.

"Pan velvyslanec mě seznámil se stanoviskem, ve kterém maďarská vláda odmítá výrok předsedy parlamentu," uvedl Zaorálek. Petö rovněž ujistil šéfa české diplomacie, že Budapešť má zájem dál budovat přátelské vztahy obou zemí, což prý doložil řadou společných akcí z poslední doby.

Zaorálek do Maďarska vzkázal, že vláda by měla zajistit, aby podobně nemístná a nesmyslná prohlášení z úst představitelů státu nezaznívala. "Obě země by měly být schopny garantovat, že žádný z nejvyšších představitelů nebude vynášet výroky podobného typu," uvedl. Pověřil velvyslance, aby zprávu tlumočil maďarskému premiérovi a ministru zahraničí.

Zaorálek zdůraznil, že dekrety jsou trvalou součástí českého právního řádu. Označil je za "vyhaslé", nicméně odmítl jakékoliv zpochybnění jejich platnosti.

Předseda maďarského parlamentu László Kövér ve v pátek zveřejněném rozhovoru pro deník Právo uvedl, že Česká republika spolu se Slovenskem neměly být přijaty do EU, pokud součástí jejich právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny. Kövérovy výroky kritizovalo i slovenské ministerstvo zahraničí, které si rovněž předvolalo maďarskou velvyslankyni na Slovensku.

Kövér odkazoval na takzvané Benešovy dekrety – soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával prezident Edvard Beneš, a to jak v londýnském exilu, tak po návratu do Československa.

Patřil k nim i dekret o odejmutí československého občanství Němcům a Maďarům, kteří už dříve nabyli německé nebo maďarské občanství. Tím se podle historiků vytvořil předpoklad pro budoucí odsun, během něhož opustily Československo zhruba tři miliony Němců a přes 30 tisíc Maďarů.

Němců a Maďarů se týkaly také dekrety o konfiskaci majetku, o potrestání nacistických zločinců, o konfiskaci půdy a o pracovní povinnosti osob zbavených občanství. Na jejich základě přišli o půdu a majetek, byli souzeni lidovými soudy a museli vykonávat nucené práce. Z odsunu a vyvlastnění byli vyjmuti antifašisté i německé a maďarské oběti nacismu.

Evropské instituce se Benešovými dekrety zabývaly v době přístupových jednání s Českou republikou. V roce 1999 Evropský parlament vyzval Česko ke zrušení dokumentů.

Česká strana následně předložila v Bruselu právní analýzu, která prokazovala, že dekrety nejsou v rozporu s právem EU. Ke stejnému závěru došel na základě dalších tří posudků i Evropský parlament. Evropská komise i Evropský parlament posléze deklarovaly, že Benešovy dekrety nejsou překážkou vstupu Česka do EU.

Proti případnému rušení dekretů důrazně vystupoval tehdejší český prezident Václav Klaus. V roce 2003 je prohlásil za nedotknutelné a snahu je zrušit označil za pokus přepsat historii. Při pozdějších jednáních o takzvané Lisabonské smlouvě, která významně měnila některé oblasti unijního práva, pak Klaus požadoval pro Česko trvalou výjimku zaručující neprolomitelnost dekretů. Česku byla přiznána, ale zůstalo jen u slibu, mimo jiné proto, že část české politické reprezentace na ní netrvala tak vehementně jako prezident.

Téma Benešových dekretů se do české domácí i zahraniční politiky opakovaně vrací. Z hlediska ČR výrazněji rezonuje zejména ve vztahu k Německu nebo Rakousku. Otázka vysídlení Maďarů kalí spíše vztahy Maďarska se Slovenskem. Na české politické scéně se debata o dekretech stala jedním z výrazných témat přímé volby prezidenta.

Související