Migrační krizi v Evropě je třeba řešit odstraněním jejích příčin a důslednější ochranou vnějších hranic Evropské unie. Shodli se na tom ve středu ve společném prohlášení nejvyšší ústavní činitelé na schůzce u prezidenta Miloše Zemana. Zdůraznili potřebu jednotného postupu v zájmu zachování schengenského prostoru a zabránění jeho fragmentace.

"Shodli jsme se na tom, že ČR musí jednoznačně odmítnout nejrůznější nápady na minischengeny. Shodli jsme se také na podpoře evropské pohraniční a pobřežní stráže jako důležitého opatření pro posílení vnější ochrany schengenské hranice," řekl po schůzce premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj na tom panovala výrazná shoda, ne ve všem byla ale stoprocentní.

"O čem jsme diskutovali, byla také potřeba rozlišovat mezi muslimy. Pokud má Západ porazit Islámský stát, tak to může udělat jenom tehdy, pokud bude mít spojence mezi umírněnými muslimy a muslimskými státy," podotkl k tomu Sobotka.

Předmětem jednání ale podle něj nebyla jeho názorová přestřelka se Zemanem, kterou vyvolala prezidentova účast na demonstraci 17. listopadu po boku stíhaného šéfa Bloku proti islámu Martina Konvičky. Premiér uvedl, že se k této debatě vrátí s prezidentem spíše až při dvoustranných schůzkám, mezi něž zařadil i tradiční novoroční oběd.

"Ústavní činitelé považují za nezbytně nutné řešit především příčiny vzniku migračních toků v zemích původu migrantů a ne se pouze zaměřovat na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy EU," uvádí se v prohlášení, jehož text poskytl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

V prohlášení kladou důraz na efektivní fungování registračních středisek pro běžence v Itálii a Řecku, které ústavní činitelé nepovažují za funkční. Česko je nadále připraveno poskytnout experty, stejně jako technické vybavení, uvedli.

Schůzky u Zemana se zúčastnili spolu se Sobotkou předsedové parlamentních komor Jan Hamáček a Milan Štěch, ministři zahraničí Lubomír Zaorálek, obrany Martin Stropnický a vnitra Milan Chovanec. Shodli se i na tom, že by se ČR měla nadále v rámci EU i NATO zasazovat o co nejširší spolupráci v boji proti terorismu a Islámskému státu.

Tématem schůzky byl také chystaný summit NATO ve Varšavě, kterého se má jako pozorovatel zúčastnit Černá Hora. Podle Sobotky panuje mezi ústavními činiteli shoda na tom, že by tento balkánský stát měl dostat ve Varšavě pozvánku do aliance.

Všichni účastníci schůzky odmítli podle premiéra prohlášení předsedy maďarského parlamentu, podle něhož Česko a Slovensko neměly být kvůli platnosti poválečných Benešových dekretů přijaty do EU. "Podobné zpochybňování je pro nás nepřijatelné," konstatoval Sobotka.

Ústavní činitelé řešili rovněž koordinaci zahraničních cest v příštím roce, které budou podle Sobotky zaměřeny na bezpečnost a ekonomickou diplomacii. Mise budou zaměřeny na Balkán v souvislosti s migrací, v plánu jsou cesty do Makedonie a Turecka. Hospodářské zájmy zohlední cesty do východní Asie a Jižní Ameriky.

Související