Oznámení Evropské komise o označování zboží ze židovských osad pokládá česká sněmovna za politické vymezení vůči Izraeli. Vláda by měla odmítnout podle něj postupovat, uvedla ve čtvrtečním usnesení dolní komora. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) postoj sněmovny ocenil. Posouvá podle něj Česko mezi země, které odmítají diskriminaci.

Komise tvrdí, že zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, nemůže být v EU prodáváno jako zboží vyrobené v Izraeli. Izrael pokládá opatření za diskriminační, přijaté z politických důvodů.

Předkladatel usnesení Robin Böhnisch (ČSSD) pokládá výkladové oznámení komise za tlak na Izrael. Argumentaci EK, že jde o službu pro evropské spotřebitele, označil za absurdní. Za nepřijatelné, nešťastné a nevhodné pokládá oznámení o označování zboží také František Laudát z TOP 09.

"Může evokovat nepříjemné vzpomínky na značkování příslušníků židovského národa za druhé světové války," řekl.

Podle Zdeňka Soukupa (ANO) je Izrael jedinou výspou západní demokracie v oblasti.

"Pokud padne stát Izrael, tak nakonec padne i Evropa," prohlásil Marek Benda (ODS). V záležitosti se podle něho nejedná o označování zboží, ale o novodobý projev antisemitismu části evropských elit.

Vláda se podle Hermana věcí zabývala a její stanovisko odpovídá postoji dolní komory. Je třeba odmítnout snahy vedoucí k diskriminaci Izraele, řekl.

Naopak předseda KSČM Vojtěch Filip pokládá za nešťastnou politizaci problému. Jeho stranický kolega Jiří Valenta poukazoval na právo spotřebitele na informace o původu zboží. "Česko je nekriticky proizraelské," uvedl. Analogii s označováním Židů v době holokaustu označil za nesmyslnou.

EU začala o zavedení jasného značení zboží z židovských osad na okupovaných územích usilovat už v době, kdy její diplomacii vedla Catherine Ashtonová. V roce 2013 byla však kampaň zastavena na žádost amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se tehdy snažil obnovit mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci. Rozhovory stále stagnují a nástupkyně Ashtonové Federica Mogheriniová otázku označování zboží znovu otevřela.

Letos v dubnu Mogheriniovou požádalo o zavedení značek 16 unijních zemí, Česká republika ani Slovensko mezi nimi nebyly.

Británie, Belgie a Dánsko už zboží z osad prodávají s etiketou, na níž je to jasně vyznačeno. Jde hlavně o ovoce a zeleninu vypěstované v osadách v údolí Jordánu.

Evropská unie neuznává přítomnost Izraelců na Západním břehu, na Golanských výšinách ani ve východním Jeruzalémě jako legální. Izrael tato území obsadil za války v roce 1967 a jejich další osud měl být součástí rozhovorů s Palestinci a Syřany. Obojí ale zkrachovalo. Pouze s Palestinci Izrael v 90. letech vyjednal dohodu o částečné autonomii, takže část území Západního břehu Jordánu je pod kontrolou palestinské samosprávy. Izrael však na části tohoto území stále rozšiřuje osady, ve kterých žije přes 300 000 Židů.

Související