Pro výši výživného, kterou musí dítěti platit rodič s nadstandardními příjmy, má existovat určitá hranice. Rozhodl tak v úterý Ústavní soud. To, že si některý rodič reálně může dovolit platit velmi vysoké výživné, podle soudců ještě neznamená, že by dítě mělo dostávat tolik peněz bez přihlédnutí k dalším okolnostem.

V konkrétním případě šlo o syna ve střídavé péči, přičemž otec měl podle předchozích rozhodnutí královéhradeckých soudů platit 100 tisíc korun měsíčně (z toho 30 tisíc matce a 70 tisíc na účet nezletilého). Kromě toho měl zaplatit dluh na výživném – podle odvolacího soudu šlo o osm milionů korun, které musely být zaplaceny do tří dnů od doby, kdy rozsudek nabude právní moci.

Okresní i krajský soud vycházely z obecné zásady v zákoně, podle níž má dítě právo podílet se na životní úrovni rodičů. Otec ale namítal, že soudci určili výši výživného pouze mechanicky, aniž by se zabývali tím, jaká je životní úroveň nezletilého a co je skutečně jeho nejlepším zájmem.

"Nemusí být pokaždé v nejlepším zájmu dítěte, aby s bezmeznou samozřejmostí těžilo z vysoké životní úrovně rodičů, dosahované jejich vlastní pílí a osobním přičiněním. Navíc to, že rodič dosahuje vysoce nadprůměrných příjmů, ještě nemusí znamenat, že vede i nákladný způsob života," argumentoval muž. Rodič má podle něj právo zvolit si způsob výchovy vlastních dětí – správná výchova je dokonce jeho povinností, dodal.

"V mnoha případech se rodiče, kteří se osobně přičinili o vlastní vysokou životní úroveň, rozhodli vychovávat děti tak, jako by sami měli jen běžnou životní úroveň, aby tak mohli rozvinout všechny osobní schopnosti dítěte, naučit je hodnotě a významu peněz a hospodaření s nimi," uvedl otec. Zdůraznil, že se o syna řádně stará, platí mu různá doučování či jazykové zahraniční pobyty, bere ho s sebou na dovolené a na mnohé své pracovní cesty. Obstarává mu vše, co potřebuje a o co jej syn požádá.

Sám nezletilý také před soudy potvrdil, že mu nic nechybí. Otec se stará i o jeho úspory, respektive o pojištění s vysokou cílovou částkou.

Podle Ústavního soudu by se při stanovení výše výživného mělo přihlížet i k obecným racionálním a mravním hlediskům a k právům rodičů plynoucích z jejich rodičovské odpovědnosti. Nejlepší zájem dítěte nelze zúžit jen na stránku materiálního zajištění. V procesu utváření životních hodnot a určitého světonázoru dítěte je role rodiče zcela nezastupitelná.

"Lze si pochopitelně představit i situaci, kdy by se rodič snažil prosadit natolik asketický způsob života, že by omezoval vývoj mladého člověka, nicméně v tomto projednávaném případě je zcela zřejmé, že se otec snaží plně rozvinout potenciál schopností potomka, který sám uvádí, že nedostatkem v žádném směru netrpí," uvádí se v rozhodnutí Ústavního soudu podepsaném předsedou senátu Tomášem Lichovníkem.

Podle ústavních soudců je správné, pokud je rodičům s nadstandardními příjmy stanoveno i nadstandardně vysoké výživné, nicméně jeho výše by měla mít určité hranice. "Soudce, který ve věci výživného rozhoduje, by neměl být prostým počtářem, ale měl by se zamýšlet též nad jeho smyslem a účelem," zdůraznili.

Je právem rodičů rozhodnout, s kolika penězi má dítě v tom kterém věku samo hospodařit. Naučit dítě hodnotě peněz a vštípit mu, že nic není zadarmo a "bez práce nejsou koláče", je významnou částí výchovy, které rodiče nemohou být státem zbaveni. Vytvoření rezerv či úspor by tak mělo být v zásadě takové, aby dítě nepřišlo o přirozenou životní motivaci nutící člověka drát se o svůj vlastní úspěch a místo v životě.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Soudci se zajímali také o úpravu v okolních státech. V žádném z nich sice není maximální výše výživného stanovena zákonem, ovšem například podle praxe rakouských soudů existuje něco jako "luxusní hranice", tedy korekce přespříliš vysokého výživného, jež by nebylo výchovné. Například od července 2014 do června 2015 se za maximální výživné požadovala částka do 1375 eur (zhruba 37 tisíc korun).

Ústavní soud v "českém" případě rozhodl, že bylo porušeno základní právo otce na výchovu jeho dětí zaručené Listinou základních práv a svobod. Zrušil proto předchozí rozsudky okresního a krajského soudu. O konkrétní výši výživného tak musí znovu rozhodnout okresní soud, měl by přitom přihlédnout ke zmíněným dalším hlediskům.

Související