Dva nepravomocně odsouzení lidé uspěli v uplynulých letech u soudů, když si stěžovali, že jim policisté neoprávněně odebrali vzorky DNA. Uchovávání vzorků DNA je podle soudců zásahem do soukromého života a mělo by být přípustné jen tehdy, když je podloženo zákonem. A takový zákon v Česku chybí.

Koncem listopadu odmítla vláda poslanecký návrh takového zákona. Ve stanovisku kabinet uvedl, že současná vládní úprava je dostatečná. Jenže zároveń v tichosti nařídila ministrům vnitra, zdravotnictví a spravedlnosti, aby do léta příštího roku připravili vlastní zákon. HN to potvrdil mluvčí vlády Martin Ayrer.

"Ze vzorku i z profilu DNA lze zjistit zásadní údaje intimní povahy o jejich nositeli," připomněl například začátkem roku 2013 Městský soud v Praze, když porovnával DNA právě s otisky prstů. Odvolal se při tom na Evropský soud pro lidská práva, který už před sedmi lety označil uchovávání vzorků DNA za "zásah do soukromého života, který je možno tolerovat, pokud je činěn na základě zákona a sleduje oprávněný cíl".

V Česku ale zatím zákon nahrazuje pouze interní pokyn policejního prezidenta. Ostatní zákony pouze zmiňují, kdo, komu a za jakých okolností může odebrat vzorky, ale o nakládání s nimi se v zákonech nepíše.

Léta odkladů

"Policie si změnu nepřeje, protože by jí to komplikovalo život," myslí si o letech odkladů poslanec TOP 09 Daniel Korte. Právě on je předkladatelem návrhu, který vypracovala nezisková organizace Iuridicum Remedium a který vláda v listopadu odmítla.

Podle Korteho by v zákoně mělo být, čí vzorky DNA smí být uloženy v policejní databázi, jak se zajistí, aby údaje byly anonymní, jak dlouho se budou uchovávat a kdy se mají vymazat. "Přinutili jsme vládu uznat, že jde o nezákonný stav, a něco s tím udělat," tvrdí Korte, který bude spolu se zástupci ministerstev vnitra, spravedlnosti a zdravotnictví dalším členem pracovní skupiny. 

Úspěšní trestanci

Jiří Pivoda, odsouzený pro majetkový delikt, se předloni domohl odstranění vzorku a profilu jeho DNA z databáze. Městský soud v Praze pak musel konstatovat, že databáze nebyla zřízena na základě zákona. A v Pivodově případě neshledal ani oprávněný zájem pro odebrání a uchování jeho DNA - podle soudu by se o tom dalo snad uvažovat u pachatele násilných trestných činů. 

Jenže ani to nemusí stačit. Mírovský vězeň Albert Žirovnický, odsouzený za vraždu, se před pěti lety také domohl rozsudku, že mu DNA odebrali neoprávněně, protože mu hrozili násilím. Jeho profil pak z databáze museli vymazat.