Českou armádu letos čeká začátek platnosti důležitých zákonů, po letech úspor plánuje dokoupit munici nebo zásoby a připravit velké modernizační projekty. Během roku také bude muset nachystat návrh zahraničních misí, kterých se budou čeští vojáci v letech 2017 a 2018 účastnit. Prvních šest měsíců bude česká armáda součástí společné jednotky visegrádské skupiny, která drží za Evropskou unii vojenskou pohotovost.

"Pro rok 2016 bude položen důraz na nákup materiálu, munice a zásob a na administrativní přípravu velkých projektů," sdělil náčelník Generálního štábu Josef Bečvář. V příštím roce by mělo být například rozhodnuto o dodavateli víceúčelových vrtulníků za několik miliard korun, které nahradí stárnoucí Mi-24. Znám by také mohl být i vítěz stále odkládané zakázky na mobilní 3D radiolokátory typu MADR. Armáda jich chce koupit deset asi za 3,5 miliardy korun.

Vedení ministerstva obrany a armády může plánovat vyšší výdaje díky rostoucímu rozpočtu. Oproti minulým letům čeká obranu finanční vzpruha. Může za to především zhoršený bezpečnostní vývoj ve světě, na který politici více slyší. Schválený rozpočet na rok 2016 počítá s výdaji 47,8 miliardy korun, tedy o čtyři miliardy vyššími než minulý rok, a v následujících letech by měl dále růst. Podle kritiků ale stále není dostačující.

Stoupající rozpočet by měl vést mimo jiné k obměně techniky a doplnění zásob, vybavení i munice, ale i k doplnění personálu. V roce 2015 se podařilo po odečtení odchodů rozšířit počet vojáků asi o 1000. "Pro příští rok 2016 je rekrutační cíl stanoven znovu řádově na 2000 osob. Posilovat musíme i aktivní zálohu, do které chceme jen v příštím roce nabrat dalších 300 osob," uvedl Bečvář.

K vyššímu náboru má pomoct kromě zvýšení rozpočtu i balíček zákonů, které už schválila sněmovna a na počátku roku se jimi bude zabývat Senát. Platit by měly od července. Zatraktivní aktivní zálohy, jejichž členové a zaměstnavatelé dostanou více peněz, zájemcům nabídne dobrovolnou možnost přihlášení se k branné povinnosti a účasti na vojenských cvičeních.

Čeští vojáci se i letos budou podílet na spojeneckých vojenských operacích v zahraničí. Nejpočetnějším příspěvkem bude i nadále účast v Afghánistánu, kde hlídají koaliční leteckou základnu Bagrám, ale cvičí také afghánské piloty vrtulníků nebo působí jako lékaři. Další vojáci jsou nasazeni v Mali, na Sinaji nebo na Balkáně. Především české zapojení v boji proti islámským extremistům v Mali by se mělo rozšířit. Na jaře by mělo do země odjet na už loni schválenou misi 25 členů speciálních sil. Česko ale nabízí i další rozšíření svého zapojení. Chce tak ulehčit Francii, která by vojáky nasadila v jiných oblastech boje proti terorismu.

Přes 700 českých vojáků bude vyčleněno pro potřeby společné pohotovostní jednotky visegrádských zemí. Ta bude až do konce června držet za EU pohotovost. Český příspěvek budou tvořit hlavně logistici, připraveny k nasazení budou i vrtulníková jednotka, ženijní rota nebo jednotka elektronického boje.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Další čeští vojáci budou i po Novém roce působit na Balkáně v souvislosti s migrační krizí. Do Slovinska budou opět vysláni čeští zdravotníci a ženisté, do Makedonie armáda plánuje poslat materiální pomoc. České vojsko by mělo pomoct i Iráku a tamním Kurdům v boji proti takzvanému Islámskému státu. V plánu je dodávka asi 6500 nových i starších samopalů.

Vojáci budou dále vysláni na několik významných zahraničních cvičení. Vedení armády ale plánuje po mnoha letech zahájit i prověřování mobilizačních opatření.