Události posledních týdnů daly očekávat, že hlavním tématem posledního proslovu amerického prezidenta před oběma komorami Kongresu bude 2. dodatek ústavy a způsoby jak omezit přebujelé právo každého Američana držet zbraň. Obama však mnoho posluchačů překvapil, když své plány na poslední rok ve funkci přešel jedinou větou. Prohlásil, že jeho poslední zpráva o stavu Unie se chce dívat na Ameriku vzdálenější budoucnosti než je pouze poslední rok jeho prezidentství.

Nevolit strach a jednoduchá řešení

Celým proslovem se nesla viditelná snaha vykreslit Američanům pozitivní výhled do budoucnosti a ukázat Spojené státy silné a pevně stojící na svých hodnotách. Prezident nicméně vyjádřil pochopení nad tím, že mnoho Američanů je pod velkým tlakem ekonomických okolností a že mají z budoucnosti obavy. Druhým dechem ale dodal, že strach by se neměl stát důvodem pro volbu zdánlivě jednouchých řešení pošlapávajících hodnoty a ideje, na kterých Spojené státy od počátku své existence stojí. V mnoha evidentních narážkách přitom poukazoval na Donalda Trumpa, kterého ale nikdy přímo nejmenoval.

Obama také varoval před přeceňováním hrozby islamismu a Islámského státu, když řekl, že tato organizace a její ideologie představuje ohrožení pro civilisty na celém světě. Spojené státy ale nemohou ani zdaleka ohrozit. V další narážce na některé republikánské prezidentské kandidáty pak konstatoval, že „velkohubé“ řeči nezvýší bezpečnost Spojených států ani nepřinesou efektivní řešení.

Jako téměř každý dosavadní prezident, ani Obama nezapomněl ve své poslední zprávě o stavu Unie zmínit úspěchy, kterých se jeho administrativě podařilo dosáhnout. V narážce na světovou bezpečnostní situaci pak prohodil, že pokud by někdo chtěl pochybovat o jeho odhodlání dosáhnout v boji proti terorismu úspěchu a spravedlnosti, měl by se zeptat Usámy bin Ládina. Mezi další výdobytky svého prezidentství zařadil Obama reformu zdravotnictví, zlepšení ekonomické situace nebo postup v boji proti změnám klimatu. Prezident ale nezapomněl ani připomenout, že pokud něčeho lituje, tak zesílené stranické polarizace ve Washingtonu.

Naděje na změnu místo nereálných kompromisů

V tomto směru lze dát jistě Obamovi za pravdu. Jeho snaha o kompromis s Republikány v prvních letech úřadování byla zcela evidentní a dokonce vedla často ke kritice z vlastních řad.  Mnozí tvrdili, že Obama nepostupuje v prosazování předsevzatých politik tak rychle a razantně, jak sliboval. Až zhruba v posledních dvou až třech letech prezident pochopil, že konstruktivní diskuse se současnou republikánskou opozicí jednoduše není možná a že je třeba snažit se o dosažení reforem jinými prostředky.

V minulých týdnech prezident Obama věnoval velkou péči a úsilí snaze omezit práva plynoucí z 2. dodatku a stejně razantně postupoval předtím ohledně sňatků homosexuálů nebo některých opatření proti změnám klimatu. Vypadalo to jako by se mu vrátil jeho ztracený „tah na bránu“, který se nejlépe projevil v kampani před prezidentskými volbami v roce 2008.

Jakákoliv změna práva na držení zbraně je ale otázkou, která bude nutně silně polarizovat americkou společnost. I to může být důvodem, proč se prezident rozhodl své plány na příští rok ze zprávy o stavu Unie zcela vynechat, a namísto toho hovořil o vzdálenější budoucnosti. Jeho proslov byl veden snahou najít hodnoty a ideje, které mají Američané společné, snažil se apelovat na zdravý rozum a na odmítnutí strachu jako motivace pro politická rozhodnutí. V tom se odráží zmíněná Obamova lítost nad polarizací politiky ve Washingtonu, která se ale z velké části přelila do celé americké společnosti.

Přestože se prezident zaměřil na hledání optimistické budoucnosti, nevyzněl jeho projev rozhodně ani příliš idealisticky ani pateticky. Obama explicitně přiznal, že srovnat se s výzvami dnešní doby bude pro všechny velmi obtížné, ale právě proto je nutné hledat společnou řeč napříč celou americkou společností. Několikrát přitom zdůraznil, že tvrzení, že americká ekonomika je v úpadku, nejsou založena na pravdě.

Závěrem je třeba upozornit na fakt, že široce sledovaná a všemi komentovaná zpráva o stavu Unie byla možná poslední příležitostí Baracka Obamy coby prezidenta ovlivnit a nasměrovat veřejnou debatu před tím, než se oči Američanů naplno upřou k prezidentské kampani. Jistě i proto Obama implicitně varoval před kandidáty typu Donalda Trumpa. S troškou nadsázky lze říci, že poslední velký Obamův projev byl veden ve stejném duchu jako jeho první volební kampaň. V duchu naděje na změnu a optimistickou budoucnost pro Spojené státy.

 

Jakub El-Ahmadieh

Autor je spolupracovníkem AMO

 

Související