Stát bude zřejmě dostávat větší podíl z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí. Klesne naproti tomu podíl, který dostávají obce. Obce by ale měly dostat více peněz z úhrad z dobývacích prostor. Počítá s tím novela horního zákona, kterou ve středu schválila sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. V účinnost má novela, s jejíž podobou není spokojena Strana zelených, vstoupit od 1. ledna příštího roku.
Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent.
Předloha ale také mění způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Úhrada bude vyšší. Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad.
Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.
Přijaté úpravy ve středu kritizovala předsedkyně zelených Jana Drápalová. "Poplatky za vydobytý nerost se sice zvýší na dvojnásobek, ale cílem by měl být alespoň desetinásobek současného stavu, aby měly vůbec smysl," uvedla v prohlášení. Vadí jí také to, že většina zisku z poplatků za těžbu uhlí nebude jako dosud příjmem obce dotčené těžbou, ale bude je dostávat stát. Měl by proto zřídit speciální sociální fond, který by horníkům pomáhal při možné ztrátě či změně zaměstnání, míní Drápalová.
Sněmovna na návrh hospodářského výboru schválila pětiletou fixaci poplatků, které těžební společnosti platí za vytěžené nerosty, například uhlí. Vláda by je během uvedené lhůty nemohla zvyšovat. Firmám to má přinést větší jistotu při plánování.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Proti tomuto návrhu ale vystoupili zástupci KDU-ČSL. Například ministr zemědělství Marian Jurečka upozorňoval, že se o tomto návrhu nejednalo na koaliční radě a že tedy není koaličně dohodnutý. Podle něj by omezil vládu v jejím rozhodování. Seznámil se prý s tímto pozměňovacím návrhem až minulý týden, proto mu někteří poslanci vyčítali, že se "pozdě probudil".
Schválila také další návrh výboru, který požadoval, aby stát neplatil z peněz za těžbu důlní záchranáře, ale aby tyto peníze využil přednostně na rekultivace a sanaci škod po starých důlních dílech.
Stát teď provozuje čtyři stanice důlních záchranářů. Podle ministerstva průmyslu by měly fungovat stejným způsobem nadále i bez toho, aby jejich financování zajišťovaly peníze z vytěžených nerostů. Platit by se měly přímo ze státního rozpočtu. Kromě státních záchranářů mají povinnost tyto bezpečnostní složky zajišťovat i jednotliví těžaři.
Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím, které by mohly získat ročně místo 14 milionů až 100 milionů korun.
Sněmovna neschválila návrhy Michala Kučery (TOP 09 a Starostové), který navrhoval mimo jiné, aby tři čtvrtiny úhrady z povrchové těžby hnědého uhlí připadalo naopak obcím a státu jen čtvrtina. V jiné variantě svého návrhu chtěl, aby 30 procent peněz dostal také kraj.
Neprošel ani jiný jeho návrh, kterým chtěl do zákona vložit zákaz těžby břidlicového plynu metodou hydraulického štěpení hornin. Neúspěšně také navrhoval zákaz těžby uhlí metodou podzemního zplynování. "Tato vládní koalice se rozhodla, že nebude podporovat těžbu břidlicového plynu," ujistil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
