V Česku je 64 důležitých dopravních staveb, u nichž Evropská unie požaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí. Takové posouzení by jejich výstavbu mohlo zdržet až o několik let, řekl v úterý novinářům po jednání ekonomických ministrů premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Případné zdržení by podle něj ovlivnilo i čerpání evropských fondů, jde asi o 90 miliard korun. Vláda se nyní bude snažit s Evropskou komisí vyjednat zvláštní režim pro tyto stavby.

 

"Jedná se tady o seznam 64 důležitých dopravních staveb, které mají posouzení vlivu na životní prostředí ještě podle starého zákona z roku 1992," uvedl ministerský předseda. "To je teď ze strany Evropské komise problematizováno. Je požadováno, aby u těchto 64 staveb proběhlo nové posouzení vlivu na životní prostředí. To by samozřejmě řadu těchto staveb mohlo zdržet až o několik let," řekl.

Mezi významné stavby, kterým kvůli neaktuálnímu posouzení vlivů na životní prostředí hrozí zpoždění, patří například část pražského okruhu u Běchovic, chybějící úseky dálnice D4 u Milína a z Čimelic do Mirotic, D11 z Hradce Králové do Smiřic nebo D35 z Opatovic do Ostrova. Nový proces EIA, pokud se nepodaří vyjednat výjimku, by měl absolvovat i poslední chybějící úsek dálnice D1 z Přerova do Říkovic nebo obchvat Lubence.

Zatím si Sobotka nemyslí, že by už u nějaké stavby nabíhalo zpoždění. Chyby vidí premiér především u předchozích vlád, které podle něj záležitost zanedbaly.

Vyřešení tohoto problému je podle něj hlavní letošní prioritou Česka v komunikaci s Evropskou unií. S Evropskou komisí budou primárně jednat ministři dopravy Dan Ťok (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO). Sobotka je připraven se do jednání také vložit. Cílem je s EK vyjednat takový režim, aby bylo možno tyto stavby zahájit.

"Naše priority směřují k tomu, abychom zejména uvolnili výstavbu tam, kde už vláda je připravena, kde Ředitelství silnic a dálnic dosáhlo potřebných povolení a jsme schopni tyto stavby realizovat," poznamenal premiér.

Členy Porady ekonomických ministrů (PEM) jsou předseda a místopředsedové vlády, ministr dopravy, ministryně pro místní rozvoj, ministr zemědělství, ministr průmyslu a obchodu a ministryně práce a sociálních věcí. Scházet by se měla minimálně jednou za čtvrt roku, obvykle je ale svolávána podle potřeby.

Související