Sněmovna po půl roce odkladů dokončila první kolo projednávání zákona o prokazování původu majetku. Návrh má umožnit zdanění majetku, jehož hodnota převýší sedm milionů korun. Předlohu kritizovala pravice, její zamítnutí ve středu ale podle očekávání neprosadila. Normu, za jejíž přijetí se loni v červnu v dolní komoře přimlouval prezident Miloš Zeman, nyní projednají sněmovní výbory rozpočtový a ústavně-právní.

Cílem zákona je podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) zavést taková pravidla, "aby bylo možné odhalit nepřiznané nebo zatajené příjmy poplatníků daní z příjmů a následně je zdanit". "Nejde o plošnou povinnost podávat pravidelně majetková přiznání," zdůraznil ministr.

Právě toto ustanovení označila za protiústavní TOP 09, a to i s odkazem na stanovisko Legislativní rady vlády. Ustanovení podle kritiků nutí poplatníka k součinnosti, aby mu byla uložena sankce. Stoprocentní penále pak může být pro poplatníka likvidační, což odmítl už Ústavní soud. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska norma poskytne další příležitosti pro udavače, neboť počítá s prověřováním podnětů.

Zmírnění podmínek pro masopusty

Sněmovna ve středu podpořila novelu, která umožňuje účastníkům demonstrací si v některých případech zakrýt obličej, což nyní zákon zcela zakazuje. Zakrytí obličeje by bylo možné v případech, kdy to povolí policisté nebo úředníci a kdy poslouží ke splnění účelu shromáždění a naopak neohrozí veřejný pořádek. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zmínil třeba masopusty.

Předloha, která míří do ústavně-právního výboru, taky upraví další podmínky pro konání shromáždění. Novinky se dotknou zejména obecních úřadů, kterým se veřejné akce ohlašují. Norma by měla radnicím umožnit, aby například blíže vymezily místo shromáždění, jeho délku nebo další podmínky pro zajištění pořádku.

Související