47 vyhlášených versus 24 platných místních referend přinesl rok 2014. Úspěšná jich tedy byla sotva polovina. O rok dříve to byly téměř tři čtvrtiny. Podle Transparency International to značí, že lidé mají o ovlivňování věcí veřejných stále větší zájem, avšak narážejí na překážky, které se pak odráží v neplatnosti hlasování. "Člověk by předpokládal, že obce bude názor veřejnosti vyjádřený v referendu zajímat. V řadě případů se ale o názor většiny občanů nejen nezajímají, ale aktivně jeho vyjádření brání," upozorňuje programový ředitel Transparency International Radim Bureš.

Metod, jak referendum překazit, existuje hned několik. Jde například o tzv. ukradená referenda, tedy situaci, kdy obec vypíše referendu se stejnou nebo podobnou otázkou jako přípravný výbor, ale v jiném termínu než výbor původně zamýšlel. Ten pak nemá čas na informační kampaň. Veřejnost může zmást i lehce odlišná formulace otázky.

Další z obstrukcí, které Transparency International zmapovala, je přehnaná důslednost při kontrole podpisů podporujících vypsání referenda. Ta podle nevládní organizace v některých obcích přechází až v šikanu. Obecní úřad například vyškrtá podpisy, které vykazují byť minimální formální vadu - například členové rodiny neopisují svoji adresu, ale jen napíší 'dtto'.

K výčtu komplikací, s nimiž se musí přípravné výbory potýkat, se v některých obcích řadí také informační blokáda. Jinými slovy referendum se sice vyhlásí, obec pak ale nespolupracuje v informování veřejnosti o jeho místě a čase konání. Zprávy o referendu nezveřejní ani radniční periodika, volební místnosti se obtížně hledají, popsala populární praktiky radnic Transparency Internetional.

Závazné termíny, nižší kvórum

Překážky, které organizaci referend brzdí, jsou podle nevládní organizace jasným signálem k tomu, že je třeba přepsat zákon o místním referendu. Novela by měla mimo jiné jasně stanovit závaznost termínu referenda a otázek navržených přípravným výborem. Žádoucí by prý bylo také zavedení nových opatření, která donutí zastupitele konat v souladu s přáním občanů, pokud referendum úspěšně proběhlo a je závazné.

Za nejzásadnější pak Transparency International považuje požadavek na snížení minimálního kvóra nutného pro platnost referenda. Účast 35 % oprávněných voličů je totiž zvláště ve velkých obcích s mnoha tisíci obyvatel často nedosažitelná meta. "Já si dovedu představit jít na 30 %, možná u těch největších obcí na 25 %. V každém případě bychom navrhovali odstupňovat to podle velikosti. Bylo by to stejné, jako když je podle velikosti obce odstupňovaný počet podpisů, když chcete referendum vyhlásit," uvedl v rozhovoru pro Právního rádce Bureš.

Že referenda nejčastěji neplatí kvůli malému počtu hlasujících, potvrzuje i Svaz měst a obcí. Také on má k průběhu referend výhrady, ovšem poněkud z jiného soudku. Někteří starostové mají údajně dojem, že se organizační výbory snaží prostřednictvím referend pouze zviditelnit.

Návrhy čeká analýza

Hlavní slovo v tom, zda se podněty Transparency International podaří překlopit do podoby legislativního návrhu, bude ale mít ministerstvo vnitra. To slibuje, že je bude pečlivě analyzovat. Avšak už předem vzkazuje: koncepční novela zákona není v tuto chvíli nezbytná.

"Pro příklad můžeme uvést, že byl projednáván podnět, aby v zákoně o místním referendu byla výslovně stanovena závaznost navrženého termínu jeho konání pro zastupitelstvo, což již dnes vyplývá ze správní judikatury a není nutné zákonný text měnit," informovala mluvčí resortu Martina Němcová.

I samotný příslib toho, že se ministerstvo bude návrhy zabývat, nicméně Transparency International vítá. Nezanedbatelným přínosem by podle Bureše bylo i to, kdyby resort využil svých možností a obce o náležitostech řádné administrace místních referend informoval.

Související