Na 6000 rodin, které žijí v ubytovnách, by se mělo do konce roku 2020 přestěhovat do běžných bytů. Za pět let by v nestandardním bydlení nemělo déle než měsíc pobývat žádné dítě. Počítá s tím Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2016 až 2020, kterou ve středu schválila vláda.

Strategie podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) myslí na sedm hlavních oblastí, ve kterých je třeba konat, aby se předešlo rozšiřování fenoménu sociálního vyloučení. "Nelze se omezit pouze na jednu oblast, problém lze řešit pouze koordinovaně," uvedl Dienstbier.

Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Podle loňské analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se od roku 2006 počet těchto chudinských míst zdvojnásobil ze 300 na 600. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc lidí.

Strategie počítá s nalezením bydlení pro 6000 rodin. Podle dokumentu by byty měly být v běžné zástavbě. Zákon o sociálním bydlení měl v Česku platit od ledna 2017, zatím se počítá s půlročním zpožděním. Lidem, jimž hrozí ztráta bydlení, by se měli věnovat sociální pracovníci. Měli by pomoci řešit situaci a zabránit vystěhování.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Jednou z příčin potíží s bydlením jsou dluhy. Na konci roku 2014 mělo podle strategie exekuci 909 tisíc lidí. Dientsbier uvedl, že kolem 400 tisíc lidí má více než tři exekuce, každý takový člověk přitom podle něj přijde stát na 280 tisíc korun. "Kdybychom jenom desetinu těchto lidí dostali do normálního života a na pracovní trh, tak je to pro stát úspora více než 10 miliard korun ročně," řekl Dienstbier.

Strategie počítá s tím, že by roční přírůstek počtu exekucí měl klesat. Do roku 2020 by měla začít fungovat "efektivní regulace trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů". V úpadku by nově mohli být i ti, kteří nyní pravidla podle insolvenčního zákona nesplňují. Do roku 2020 by mohl také vzniknout rejstřík všech exekucí.

Víc dětí z ghett by mělo začít chodit do školky. Počítá se se začleněním školáků do běžných škol, víc by jich mělo pokračovat pak na střední a vysoké školy. Víc dospělých z lokalit by mělo projít rekvalifikací. Do pěti let by se zaměstnanost lidí od 20 do 64 let měla zvednout o čtvrtinu a u osob od 55 do 64 let o desetinu, nyní je velmi nízká. Mladí do 25 let by do čtyř měsíců od zařazení do evidence nezaměstnaných měli mít zajištěno další vzdělávání. Mezi všemi nezaměstnanými by pak měl poklesnout podíl těch, kteří jsou dlouhodobě bez práce.

Související