Nejvyšší soud (NS) podle ústavních soudců nerespektuje jejich závazný názor na problematiku dobré víry při nabývání majetku od nevlastníka, a vybočuje tak ze své pravomoci. Nejvyšší soud v reakci uvedl, že si uvědomuje závaznost nálezů Ústavního soudu (ÚS) a bude na argumentační posun v jeho judikatuře samozřejmě reagovat v příštích rozhodnutích.

Ústavní soud ve čtvrtečním nálezu hovoří přímo o judikaturním rozkolu, který je krajně nežádoucí. Dopadá totiž na nižší soudy při rozhodování obdobných sporů, stejně jako na samotné vlastníky nemovitostí evidovaných v katastru.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

"Tímto svérázným přehodnocováním obsahu nálezů Ústavního soudu se Nejvyšší soud dopouští postupu ultra vires (za hranicí pravomocí), neboť k takovému jednání ho právní řád nikterak neopravňuje," uvedl Ústavní soud v tiskové zprávě.

Nejvyšší soud si podle předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia Vladimíra Kůrky samozřejmě uvědomuje obecnou závaznost nálezů ústavních soudců. Zároveň Kůrka upozornil na to, že kritizované rozhodnutí NS je starší než nález, na kterém stojí argumentační těžiště ve čtvrtek prezentovaného postoje ÚS.

"Jde o dva a půl roku staré rozhodnutí NS. V mezidobí se judikatura NS a ÚS postupně vyvíjela. NS bude brzy rozhodovat v podobné věci a bude nepochybně reagovat na argumentační posun v judikatuře ÚS," uvedl Kůrka.

Ústavní soudci ve čtvrtek konkrétně řešili stížnost lidí, kteří koupili nemovitost od člověka, jehož vlastnické právo se posléze ukázalo jako pochybné.

Justice pak na základě postoje Nejvyššího soudu rozhodla, že pokud byla původní kupní smlouva od počátku neplatná, jsou neplatné i další transakce, a to podle zásady, že nikdo nemůže převést na jiného více práv, než kolik sám má. NS tak v podstatě zaujal názor, že vlastnické právo nelze nabýt od nevlastníka, i kdyby nabyvatel jednal v dobré víře.

Ústavní soudci ale v minulosti zdůraznili, že v podobných případech je potřeba zkoumat dobrou víru nabyvatele, který odvozoval své vlastnické právo k nemovitosti od právního úkonu, jenž se později ukázal jako absolutně neplatný. Pokud z individuálních okolností případů dobrá víra jednoznačně vyplývá, je podle ústavních soudců třeba poskytnout vlastnickému právu nabyvatele ochranu.

Podobně intenzivní kritika směrem k NS zaznívá v nálezech ÚS spíše výjimečně. V posledních letech býval důvodem ke kritice formalismus, třeba při posuzování přípustnosti dovolání. Na přelomu tisíciletí se s nadsázkou hovořilo o "válce soudů" kvůli rozdílným názorům na odpírače vojenské služby za minulého režimu. Nakonec tehdy NS přijal názor ústavních soudců založený na důležitosti svobody svědomí.

Související