Vydávat v současné době tištěnou encyklopedii se zdá být nakladatelská sebevražda nebo přinejlepším anachronismus. Nevyhnutelný fakt přijali už i vydavatelé Britanniky, kteří před třemi lety oznámili, že renomovaná encyklopedie bude nadále dostupná jen v digitální podobě.

Příčiny jsou zjevné. Internetová verze je multimediální, umožňuje neustálé aktualizace, hypertextové odkazy a provázání jednotlivých hesel. Clifford A. Pickover, americký popularizátor vědy a vynálezce, se však umanutě dál drží svého oblíbeného žánru.

Je autorem několika desítek popularizačních knih o medicíně, biologii, v češtině vyšla před několika lety jeho Matematická kniha a nedávno nakladatelství Argo a Dokořán vydala v edici Zip jeho Knihu o fyzice s podtitulem Od velkého třesku ke kvantovému znovuzrození: 250 milníků v dějinách fyziky.

Kniha

Clifford A. Pickover
Kniha o fyzice
Přeložil Ivan Štoll
2015, Argo/Dokořán, 536 stran, 699 korun

Autor tu postupuje stejně jako v předchozí publikaci − v chronologicky řazených kapitolách vypráví o fyzikálních objevech, teoriích, osobnostech slavných vědců, fyzikálních jevech a zákonech a jejich využití v praktickém životě. Každému z nich věnuje stejný prostor − jednu stránku doplněnou o fotografii nebo ilustraci.

Přitažlivost Pickoverovy knihy tak vyplývá z podstaty hry, v níž autor musí na stejném prostoru vysvětlit banální fungování lávové lampy a teorii multiverza. A Pickoverovi se to většinou daří.

Píše čtivým stylem, vládne schopností najít přiléhavou a výmluvnou metaforu, své vyprávění prokládá příběhy ze života vědců, vtipnými historkami, literárními citacemi a přirozeně své výklady prolíná odkazy z kultury nebo upozorněním na zajímavé kauzy, kdy fyzikové svými objevy zasáhli do dějin sportu, medicíny či jiných oborů.

Příkladem jsou kapitoly o tom, proč je golfový míček na svém povrchu opatřen 200 až 250 důlky, jak vznikla termoska nebo zda se při západu slunce nad oceánem skutečně objevuje takzvaný zelený paprsek, jak o tom vypráví stejnojmenná kniha Julese Verna nebo film Piráti z Karibiku.

Problém nastává u složitějších hesel, jako je teorie strun, multiverza nebo témat kvantové fyziky, která se vzpírají naší přirozené zkušenosti. V takových případech k pochopení výkladu jedna přiléhavá metafora a výmluvný příklad nestačí. Čtenář zůstává na povrchu a namísto porozumění mu v hlavě uvázne právě jen zajímavý příměr.

I přes Pickoverův popularizační talent se tak vyjevují limity jím zvoleného žánru. Při psaní odborné encyklopedie má v případě potřeby jen velmi omezenou možnost a prostor, jak svůj výklad posunout dál a přiblížit látku prostřednictvím dalších příkladů a aspektů.

Stačí si porovnat jeho heslo o speciální teorii relativity s výborně zpracovanou stránkou na české Wikipedii, kde je výklad obšírnější. Postupuje od historického vývoje principu relativity, který vyslovil už Galileo, přes postuláty Einsteinovy teorie po jejich matematické formulace. Ve výsledku je srozumitelnější.

Kniha o fyzice tak jistě poslouží jako poutavá encyklopedie pro středoškolské studenty nebo naprosté laiky. Pokud se ale čtenář chce skutečně dozvědět něco o černých dírách nebo paralelních vesmírech, najde lepší příležitost v jiných titulech edice Zip, například v knihách Michia Kaku nebo Richarda Panka.

Související