Úřady práce odhalily loni neoprávněné pobírání dávek celkem za 103,5 milionu korun. Týkalo se to hlavně příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí, méně pak dávek pro postižené, podpory v nezaměstnanosti či rodičovského příspěvku. Informovala o tom mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Podle ní v řadě případů padly už tresty, někteří viníci skončili dokonce ve vězení.

Úřady zjistily loni skoro 16 680 případů neoprávněného pobírání. V roce 2014 jich bylo 9370, celková škoda tehdy činila kolem 65 milionů korun. Podle mluvčí se ve výsledcích odráží personální posílení. Úředníků totiž přibylo, takže se mohou víc věnovat ohlášeným i namátkovým kontrolám.

Pracovníci prověřují příjmy žadatelů o dávky a příjemců peněz od státu za určité období. Využívají ale i znalosti místních poměrů a třeba také informace ze sociálních sítí.

"Pokud se ukáže, že žadatel předkládal nepravdivé či falešné informace, musí vyplacené peníze vrátit zpět," uvedla ředitelka odboru pro sociální věci generálního ředitelství úřadu práce Zdeňka Cibulková.

Podle mluvčí někteří klienti zatajují příjmy či padělají dokumenty. Nenahlásí nástup do zaměstnání, pobyt v cizině či narození dalšího potomka. "V poslední době roste počet případů, kdy se lidé snaží falšovat doklady u žádostí o příspěvek na bydlení.

Například fiktivně rozdělují rodiny a někteří jejich členové si nahlásí trvalý pobyt jinde. Ve skutečnosti ale žijí a hospodaří společně," popsala generální ředitelka úřadu Kateřina Sadílková.

Úřady spolupracují s obcemi, policií a státními zastupitelstvími. Podezření na padělání nájemních smluv, dokladů o úhradě či podpisů hlásí. Policisté zas informují úředníky, když zjistí například to, že si příjemci dávek neoprávněně přivydělávají. Podle mluvčí tresty vězení bývají většinou podmíněné, někteří lidé ale skončili i za mřížemi.

Související