Automatická měřicí stanice Masarykovy univerzity loni v březnu nejspíš zachytila dosud nejvyšší naměřenou teplotu v Antarktidě: 17,8 stupně Celsia.

Mezinárodního uznání se rekordu dostane po ověření přístrojů a publikaci. Vědci obsluhují stanici jednou ročně, zaznamenaný údaj tak z paměti zařízení vyzvedla až letošní expedice, která se z Antarktidy vrátila minulý týden.

"V podstatě tím potvrzujeme, že globální klimatická změna se týká celého světa, včetně Antarktidy," řekl v pondělí klimatolog Kamil Láska. Zároveň ale dodal, že oteplování vzduchu v posledních letech je částečně kompenzováno nárůstem sněhových srážek. Úbytek ledovců v Antarktidě tedy není tak dramatický, jak by vzestup teploty vzduchu mohl naznačovat.

Vědci, kteří každoročně přijíždějí na ostrov Jamese Rosse, mají v okolí své základny více automatických stanic. Rekord zapsala ta, která je na vrcholové části ledovce Davies Dome v nadmořské výšce přes 500 metrů, a to 23. března 2015 v odpoledních hodinách. Argentinští kolegové o den později na jiném místě naměřili 17,5 stupně Celsia.

Podobné teploty vzduchu se v Antarktidě vyskytují velmi ojediněle, a to nejčastěji v oblasti Antarktického poloostrova, kde podle vědců teplota vzduchu na zemi za posledních 50 let nejvíce vzrostla.

Změnu klimatu vědci z Masarykovy univerzity sledují na expedicích každoročně. Nasazují do výzkumu i nové technologie. "Například výzkum změn permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, jsme letos obohatili o nová zařízení. Do šest a půl metru hlubokého vrtu jsme instalovali elektrické teploměry, pomocí kterých získáme informace o vertikálním profilu teploty a jejím vývoji s hloubkou a časem," uvedl vedoucí expedice Pavel Kapler.

Letošní výprava trvala 30 dní. Zúčastnilo se jí šest vědců, tedy méně než v minulých letech. Důvodem je nejasné financování výzkumu ze strany státu. V příštích letech ale expedice budou znovu početnější. Ministerstvo školství totiž rozhodlo o financování výzkumného programu Czech Polar 2. V letech 2016 až 2019 ministerstvo vyčlenilo 74 milionů korun, které si rozdělí Masarykova univerzita a Jihočeská univerzita, která má základnu v oblasti Špicberk.

Neznámá bakterie dostala jméno po Mendelovi

Mikrobiologové ze vzorků ze stejné expedice popsali dosud neznámý druh antarktické bakterie. Půdní mikroorganismus pojmenovali Pseudomonas gregormendelii.

Novou bakterii opakovaně objevili ve vzorcích, které na ostrově sbírají od roku 2007. V laboratořích České sbírky mikroorganismů dosud ze vzorků izolovali více než 600 kmenů bakterií rodu Pseudomonas. Rozbory nasvědčují tomu, že některé z nich jsou unikátní a dosud neznámé.

"Popsaná Pseudomonas gregormendelii patří mezi chladnomilné druhy, pohybuje se pomocí bičíků a je podobná bakterii, kterou jsme popsali před třemi lety - Pseudomonas prosekii," uvedl Marcel Kosina, který se podílel na vědeckém popisu obou bakterií. Poslední objev brzy publikuje odborný časopis Current Microbiology.

Účastníci expedice na antarktické základně každoročně studují nejen bakterie, ale také další formy života. Zajímá je například odolnost antarktických lišejníků vůči zvýšeným dávkám ultrafialového záření.

Silné dávky u nich jen minimálně snižují rychlost fotosyntézy, a to díky různým absorbujícím látkám ve stélce lišejníků.

"Mezi sledovanými druhy jsme však zjistili velké rozdíly ve schopnosti tyto látky vytvářet a udržet ve funkčním stavu při velmi silném či dlouhotrvajícím vystavení UV-B záření," popsal Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Vlastnosti látek a jejich možné využití vědci dále zkoumají.

 

Související