Implementační lhůta na směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení končí k 21. březnu 2016. Česká novela zákona o spotřebitelském úvěru dosud není hotová, ve středu 9.3 prošla prvním čtením a příští středu ji bude projednávat Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Podle plánu z podzimu 2016 bude ČNB dozorovat všechny spotřebitelské úvěry, včetně úvěrů nebankovních institucí (jako např. Home Credit nebo Provident). Kontrola nebankovních subjektů je mnohem náročnější než kontrola etablovaných bank.

Znamenají silnější pravomoci ČNB též přísnější kontrolu zprostředkovatelů úvěrů? Odpovídají metody ochrany spotřebitelů ČNB metodám zahraničním?

Ochrana spotřebitele na finančním trhu patří do gesce České národní banky od roku 2008. Až do přijetí nové úpravy se porušeními zákona o spotřebitelském úvěru u nebankovních institucí zabývá Česká obchodní inspekce (ČOI). Spory spotřebitelů a podnikatelů, které vzniknou v souvislosti s poskytováním platebních služeb, či při nabízení, zprostředkování nebo poskytování spotřebitelský úvěrů je příslušný řešit Finanční arbitr. I některé spotřebitelské organizace se pokoušejí vyrovnat informační asymetrii spotřebitelů na finančním trhu, například DTest. Jejich finanční možností jsou ale velice omezené. ČOI provede ročně cca. 2-3 tisíce kontrol, přičemž v polovině z nich odhalí porušení zákona, finanční arbitr ročně zakončí cca. 250 řízení pravomocným rozhodnutím.

Je činnost ČNB v oblasti ochrany spotřebitele dostatečná?

Ochranu spotřebitele v porovnání s měnovou politikou a finanční stabilitou bank ČNB vnímá spíše jako nechtěné dítě. Ve své výroční zprávě se snaží formulovat alespoň půlstránkové shrnutí o své kontrolní činnosti v těchto záležitostech.

Na rozdíl od anglického, nizozemského nebo maďarského dozorového orgánu na webových stránkách ČNB nejsou tzv. blacklisty, ani viditelné varovné informace pro spotřebitele (Recent Warning and Alerts), kde spotřebitel jako například v Anglii kupříkladu hned zjistí, že 1st. Columbus Managment je takzvaným klonem, který používá údaje licencovaných obchodních korporací, s nimiž ho ale nepojí žádné právní vztahy, či že společnost LW Holding používá nekalé obchodní praktiky. Jen velmi pozorný spotřebitel najde na webové stránce ČNB upozornění na některé nekalé aktivity. K tomu musí hledat a klikat, protože ad hoc varování před podivnými firmami časem zmizí, a najít tyto informace je obtížné.

ČNB navíc neprovozuje ani zelenou linku jako např. německý dozorový orgán BAFIN, kde prostřednictvím callcentra, které funguje již od 1. 3. 2006, bylo jen za minulý rok provedeno cca. 370 000 úkonů. Činnost callcentra zahrnuje jak otázky spotřebitelů, tak i složitější telefonické konzultace týkající se působnosti orgánů v konkrétních otázkách či procesního stádia administrativních řízení nebo mimosoudních řešení. Odborné telefonické poradenství není neznámou činností ani v menších evropských státech jako např. Maďarsku, kde callcentrum vyřídí přibližně 21.000 dotazů ročně. Na lince ČNB 800 160 170 mluví pouze automat, který poskytuje informace o e-mailové adrese k podání stížnosti.

Nejenom, že informační servis a poradenství ČNB je zcela neuspokojivé, nedostatečná je také její dozorčí činnost. Z  výroční zprávy vyplývá, že ČNB ročně zahájí jen jedno až dvě správní řízení v oblasti ochrany spotřebitele, zatímco anglický dozorový orgán FCA ročně vyřeší cca. 300 000 žádostí, podobně jako německý BAFIN.

Celková výše uložených pokut v této oblasti (kromě sankcí uložených nebankovním institucím, nad nimiž letos dohlíží ČOI) byla v roce 2014 200 000,- Kč (!). Protože je činnost ČNB s anglickým dozorčím orgánem jen těžko srovnatelná, můžeme ji porovnávat např. s Maďarskou národní bankou (MNB).

Výsledky dozorčí činnosti v Česku a Maďarsku

 

2014

2013

2012

 

ČNB

ČOI

MNB

ČNB

ČOI

MNB

ČNB

ČOI

MNB

Žádosti spotře-bitelů

1230

440

7046

1482

343

6835

1177

107

7842

Počet správních řízení

2

116

112

3

90

cca 110

8

97

107

Výše uložených sankcí v mil Kč

0,2

6,03

cca 240 kurs 8,8

0,6

2,76

cca 26

kurs 8,8

8,7

1,29

24

kurs 8,8

Data z výročních zpráv ČNB, MNB a PSZÁF a ČOI

Když porovnáme průběh a výsledky orgánů státního dozoru v Maďarsku a České republice, dojdeme k odlišným výsledkům. Zatímco callcentrum MNB ročně přijme 50 tisíc telefonátů od spotřebitelů, v ČNB se tak nestane ani jednou.

Psaných stížností nebo žádostí obdrží maďarský orgán alespoň desetkrát víc než ČOI a ČNB dohromady. I výše uložených pokut je v Maďarsku o hodně vyšší - MNB uloží minimálně dvojnásobek sankcí uložených ČOI a ČNB dohromady, pokud nebereme v úvahu loňský rekord, kdy bylo v Maďarsku uloženo dokonce čtyřicetkrát více pokut než v České republice, z nichž více než polovina sankcí byla uložena bankám kvůli protiprávnímu navýšení poplatků nebo nákladů, jež musely být spotřebitelům následně navráceny.

ČNB by své aktivity v oblasti ochrany spotřebitele mohla značně posílit a kontrola by měla být pružnější. I sama ČOI přiznává, že kontrola nebankovních finančních institucí je časově náročná a věcně značně komplikovaná a potřebuje pevné vedení.

Pozitivních mezinárodních příkladů je celá řada. Zahraniční trendy prokazují, že před příchodem přísného dozoru, tematických kontrol, vytrvalého sankcionování, vydávání zásad vztahujících se k dozoru, banky privátní zákazníky vůbec nebraly vážně.

Český spotřebitel by měl bezpodmínečně vyžadovat zejména callcentrum, přehledná varování a blacklisty nespolehlivých podnikatelů. Za účelem pravidelné spolupráce s akademickou obcí a spotřebitelskými organizacemi by ČNB měla podobně jako německý BAFIN založit tzv. spotřebitelskou radu. Novela občanského soudního řádu by též konečně měla zavést tzv. skupinové žaloby (class actions). Zlepšení efektivity bude záležet také na tom, aby ČNB uložila odstrašující sankce, neboť i sama směrnice čekává „účinné, přiměřené a odrazující sankce“ v případě, že firmy poruší vnitrostátní předpisy.

 

Autorka je vědeckou pracovnicí Centra právní komparatistiky Právnické fakulty UK v Praze, siksimon@prf.cuni.cz, http://komparatistika.cz/cs/