Není jednoduché odpovědět na otázku v titulku, ale přelomovou změnou v novele zákona o účetnictví je už zavedení kategorizace podniků a stanovení povinností pro jednotlivé kategorie tak, aby takzvané mikro a malé podniky byly méně zatíženy vykazováním a zveřejňováním povinných informací.

Praktickým příkladem je pečlivěji vydefinovaný rozsah výkazů, kdy menší podniky nemusí sestavit přehled o cash flow a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Podniky bez povinnosti auditu nemusí ani zveřejnit výkaz zisku a ztráty, ale musí ho sestavit.

Novela dále přinesla i změnu limitu pro povinný audit, kdy se od roku 2016 kritérium 40 milionů korun aktiv aplikuje nikoliv na hrubou (brutto) hodnotu, ale na čistou (netto) hodnotu aktiv. Toto může pomoci právě malým podnikům, především ostatním typům obchodních společností, než jsou ty akciové, jež pro povinný audit musí splnit dvě kritéria.

Některé tyto společnosti mají majetky, které jsou již plně odepsané, ale jejich původní pořizovací cena byla vyšší než 40 mil. korun. Tyto společnosti, tedy ty, které mají většinu majetku odepsaného, nemusí nově mít účetní závěrku auditovanou.

Zbývá vám ještě 20 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se