Gorily z pražské zoo se přestěhují, aby byly v bezpečí před povodněmi. Už letos se pro ně v zadní části zahrady, poblíž výběhu žiraf nebo viničního domu Sklenářka, začne budovat nový pavilon, zčásti splývající s krajinou. V letošní, pětaosmdesáté sezoně zoologické zahrady také pokračuje stavba takzvaného Rákosova pavilonu pro vzácné ptáky, přestavovat se začne i restaurace Gaston, poničená před dvěma roky velkou vodou.
"Letos plánujeme investovat přes 140 milionů korun, tedy zásadně víc než loni," říká ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Město Praha jako zřizovatel zoologické zahrady letos investuje do staveb nebo oprav 57 milionů korun, víc než půlka jde na první část výstavby nového pavilonu goril. Na provoz přidá Praha dalších 95 milionů, což je asi o tři miliony víc než loni.
"Zoo má dva hlavní zdroje financování. Největší je příjem ze vstupného, v rozpočtu se počítá asi se 155 miliony korun, následují dotace od zřizovatele," vysvětluje ředitel zoo Miroslav Bobek.
Gorilí pavilon by se měl otevírat za dva roky a přijde na 121 milionů korun, na místě vznikne i nový vchod do zoo. Teď ale Bobek řeší problém s novým požadavkem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. "Ke stávající silnici požadují dvacetimetrovou rezervu pro případnou tramvajovou trať, která by nenávratně poškodila zoo. Museli bychom některé části pavilonu vystavět jako prozatímní. Ale není přece možné, aby gorilám za zdí jezdila tramvaj," míní ředitel zoo.
Podle Davida Hájka z Institutu plánování a rozvoje má jít o propojující trasu mezi budoucími tramvajovými tratěmi na Suchdol a na Bohnice. "Je to výhledová záležitost, nebude se stavět dřív, než vzniknou tratě," říká.
Do prostoru nedaleko plánovaného pavilonu goril se v příštích letech přesunou i lední medvědi. Nyní obývají pavilon ze 30. let minulého století. "Je naprosto nevyhovující pojetím, rozsahem, ale i umístěním, protože stojí na jižním svahu," říká ředitel zoologické zahrady.
Na jejich dnešním místě tak má vzniknout prostor pro jiná atraktivní zvířata – třeba pandu, kterou by si v Praze přála například primátorka Adriana Krnáčová. Ředitel zoologické zahrady se snaží emoce kolem pandy mírnit. "Pandy se politizují do absurdna, u nás víc než kdekoliv jinde. Pandy jsou ve Spojených státech, Francii, na Tchaj-wanu i jinde. Samozřejmě o ně velmi stojíme, to není žádná novinka. Důležitým předpokladem ale je také to, aby se jednalo o prostředcích na výstavbu jejich pavilonu," míní Bobek.
Přírůstky se ale očekávají už letos– mají se narodit dvě slůňata, jedno z nich už v příštích týdnech. A dva slony zoologická zahrada přiveze ze Srí Lanky. "Je otázka, jestli to vyjde, je to v mnoha ohledech nesmírně komplikované. Například by se přístup ke slonům měl na Srí Lance proměnit. Vláda by je pouze zapůjčovala podobně jako Čína pandy," popisuje obtíže ředitel a doufá, že jelikož se Praha se Srí Lankou domluvila už dřív, novinka se jí nedotkne. Letos si lidé také budou moci ve speciální papírně vyrobit ruční papír ze sloního trusu.
Podle ředitele se začínají více řešit i protipovodňová opatření. Zoologickou zahradu zasáhla velká voda v roce 2002 a 2013, od té doby se na její ochraně proti záplavám nic nezměnilo. "Rada města nedávno schválila, že se vytvoří hybridní model toho, jak nejlépe ochránit zoo," říká.
Do budoucna by si také přál vystavět před zoo až třípodlažní parkování s horní zatravněnou deskou. Časem by se k zoologické zahradě mohla připojit i opuštěná budova pivovaru. Nyní patří soukromníkům, majetková komise magistrátu už ale doporučila zahájit jednání o odkoupení domu. "Představa je, že by po přestavbě mohl sloužit jako vchod a východ do zoo, prodejna suvenýrů, hotel, restaurace, přednáškové sály," nastiňuje Miroslav Bobek.
