Vnitrozemská vodní doprava by mohla přijít o sedm miliard korun z evropských dotací. Česko doposud nezařadilo dvě cenné lokality na Labi na seznam evropsky chráněných území, což už několik let požaduje Evropská komise. Upozornilo na to ministerstvo životního prostředí (MŽP). Ve čtvrtek o něm bude jednat vláda. Ta také v únoru rozhodla, že kaňonovité labské údolí a takzvané Louky u Přelouče na seznam chráněných území nezařadí kvůli dopravním zájmům.

"Ve čtvrtek se chystám na vládu s opakovaným upozorněním, že pokud uvedené lokality na seznam nedoplníme, může již zahájené řízení o porušení smlouvy znamenat zastavení dotací pro některé projekty, zejména v lodní dopravě. A že pokud požadavky směrnice dostatečně neimplementujeme, může přijít žaloba Evropské komise na Česko k Evropskému soudnímu dvoru," řekl v úterý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

MŽP na jednání kabinetu předloží dvě varianty řešení: buď lokality na seznam nezařadit a nést případné důsledky, nebo dát přednost chráněné přírodě a seznam doplnit. MŽP vládě doporučuje druhou variantu.

"Buď si můžeme za evropské peníze přírodu chránit, nebo ji za čínské betonovat," uvedl k tomu předseda Strany zelených Matěj Stropnický s poukazem na čínský příslib podpořit miliardovou investicí výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle zelených by bylo ustupování snahám o splavnění Labe výstavbou jezů v době, kdy vody enormně ubývá, dalším pochybením nynější vlády. Vláda má své stanovisko komisi sdělit do 26. dubna.

MŽP upozornilo, že pokud bude ministerstvo dopravy žádat EK o změnu Operačního programu Doprava po 30. červnu, je velké riziko, že sedm miliard korun na vnitrozemskou vodní dopravu nedostane. Komise bude dotace přidělovat pouze za splnění několika podmínek, mezi něž spadá soulad se životním prostředím.

Financování vnitrozemské vodní dopravy komplikuje i fakt, že Evropská komise uvolnění peněz na výstavbu vodních cest kromě zahrnutí uvedených území do chráněných lokalit podmiňuje získáním stavebního povolení na jez v Děčíně. Bez odstranění tohoto úzkého hrdla nemá další plánovaná stavba jezů výše proti proudu Labe význam. Bez splnění této podmínky nebude možné peníze z Operačního programu na roky 2014 až 2020 možné čerpat, uvedl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.

Jez v Děčíně přitom stále nemá splněný ani předchozí krok před stavebním řízením, kterým je zhodnocení dopadu stavby na životní prostředí (takzvaný proces EIA).

Investor již dokumentaci dvakrát přepracovával a naposledy ji na posouzení ministerstvu životního prostředí předložil zhruba před měsícem. Materiál nicméně vychází z varianty, že se chráněné lokality v údolí Labe nebudou rozšiřovat. Jejich zahrnutí by vyžadovalo celé přepracování dokumentu a zdržení celého procesu minimálně o řadu měsíců.

Brusel již rozhodl o zahájení řízení s Českou republikou pro porušení evropského práva kvůli vynechání chráněných lokalit na Labi. Jde o první fázi několikastupňového řízení. Pokud by stát nesplnil požadavky Bruselu, mohlo by to vést až k evropskému soudu a v krajním případě by mohl dostat i peněžité sankce a zastavit některé dotace. Dostat by mohl jednorázovou pokutu dva miliony eur (54 milionů korun) a platit by musel penále deset tisíc eur denně (zhruba 8,37 milionu měsíčně) do té doby, než by lokality do seznamu zařadil, uvádí MŽP.

Komise vládu vyzvala, aby vysvětlila i kroky, které hodlá učinit s plány na plavební stupeň Děčín a Přelouč. Odpovědět má do 26. dubna.

Pod Děčínem se již více než 20 let plánuje stavba jezu a u Přelouče má vzniknout umělé koryto, aby zlepšilo splavnost řeky velkými loděmi. Stavba děčínského jezu má zvednout hladinu řeky a umožnit v ní celoročně provozovat ekonomicky udržitelnou nákladní lodní dopravu. Nyní bez jezu se daří rentabilního ponoru 140 centimetrů dosahovat v průměru 184 dní v roce. Pro udržení splavnosti Labe jako důležité alternativy dopravy se v únoru vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Související