Mezi hlavní změny navrhovaného zákona o zadávání veřejných zakázek patřila zejména možnost již dopředu stanovit podezřele nízkou cenu a takové nabídky vyloučit už při tvorbě zadávací dokumentace, navíc se nově nemusí vůbec soutěžit jen o nejnižší nabídku.

Stejně tak by mohl zadavatel požadovat splnění kvalifikačních předpokladů i od subdodavatelů, nikoliv jen od hlavního partnera, který vyhrál výběrové řízení, ale na dílčí zakázky si najímá své vlastní dodavatele.

"Je to klíčový a zcela nový zákon, na němž se podíleli nejen zadavatelé veřejných zakázek, ale i zástupci Hospodářské komory, odborů a zaměstnavatelů," uvedla před senátory ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Zadavatelé veřejné zakázky také měli získat možnost měnit libovolně smlouvu až o deset 10 ceny, u stavebních prací dokonce o 15 procent, stejně tak mají možnost vyloučit ze soutěže ty uchazeče, kteří se v posledních třech letech dopustili závažných pochybení při plnění veřejné zakázky.

"Bylo zvykem, že někdo nabídl podezřele nízkou cenu a následně nedokázal odevzdat kvalitní dílo a požádal o odsouhlasení víceprací. To už nyní nebude možné," dodala Šlechtová.

Senátory však o prospěšnosti nového zákona nepřesvědčila a ti se rozhodli jej vrátit do sněmovny. Zpravodaj zákona a bývalý ministr pro místní rozvoj Radko Martínek uvedl, že se na vrácení zákona dohodly všechny tři senátorské výbory, které se jím zabývaly.

"Došlo k přesunu mnoha pravomocím na zadavatele, který bude mít více možností než v minulosti. To ale může být záporem nového zákona, někteří si to vysvětlí tak, že nyní mohou všechno. Schválením zákona bychom udělali více škody než užitku," uvedl Martínek.

Odnesou to starostové v malých obcích

Nejvíce kritiky ale sklidil fakt, že zákon klade veškerou odpovědnost na zadavatele, kteří se zejména v malých obcích na přípravě zakázky vůbec nepodílí a jsou nuceni využívat služeb externích firem. Přesto se zástupci obcí podle některých senátorů už jenom podpisem dokumentu vystavují trestnímu stíhání.

"Složitý zákon se nyní musí naučit i v obci, kde je jeden neuvolněný starosta a účetní. My jim stále měníme pravidla, ačkoliv ten zákon neděláme pro obce, ale pro specializované firmy," uvedl senátor Pavel Eybert (ODS).

Pochvalu si ministerstvo od senátorů naopak vysloužilo za zavedení poplatku při podání námitek proti vítězi soutěže k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Dnes je zcela běžná záležitost, že se neúspěšní uchazeči snaží alespoň cestou stížnosti zvrátit výsledek soutěže bez ohledu na to, zda podle nich skutečně nastalo ohrožení férové soutěže.

Podle nového zákona bude každé takové podání na ÚOHS stát deset tisíc korun, a pokud se námitka ukáže jako neopodstatněná, kauce propadá. "Je to správná věc, byť je to naším specifikem, které v mnoha zemích nemá obdoby. Jen bych zavedl poplatek ve výši jednoho procenta ze zakázky, protože když se soutěží dvě stě nebo tři sta milionů, je deset tisíc korun pakatel," dodal senátor Eybert.

Ani dílčí spokojenost s novým zákonem však nestačila k tomu, aby senátoři nový zákon poslali k podpisu prezidentovi. Návrh míří zpět do sněmovny i se senátním doplňkem, aby začal platit až půl roku po vstupu v platnost, aby obce a kraje stihly dokončit již rozjeté soutěže podle starého zákona.

Ministryně Šlechtová rozhodnutí senátorů přijala. "Jsem spokojená, zákon se vrací jen s jedním pozměňovacím návrhem, a pokud se prodlouží doba, odkdy začne platit, budu jenom ráda, protože starostové a ředitelé škol budou mít dostatek času se jej naučit," uvedla ministryně.

Jinak jsou na tom ti, kterých se zadávání veřejných zakázek přímo dotýká. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický uvedl, že by urychlení přijetí zákona přivítal. "Čekáme na nový zákon jako na smilování. Pokud se oddálí, bude to pro nás znamenat komplikace, je potřeba jej rychle schválit," řekl.

Potíže s oddalováním přijetí zákona bude mít i samotná Česká republika. Podle Šlechtové nám za pozdní zavedení nových pravidel při veřejných zakázkách hrozí sankce od Evropské unie. 

Související