Pro ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, který podnět předkládal, byl postup vlády dle jeho slov málo srozumitelný. "Všechny principy jsme nastavili velmi obecně," uvedl k návrhu, který si kladl za cíl zlepšit práva a podmínky uprchlíků, a to i bezprizorních dětí, které mezi nimi také jsou.

"Rada vlády pro lidská práva se zásadním znepokojením konstatuje, že Česká republika ve stávající uprchlické krizi nezajišťuje odpovídající sociální ochranu dětí-cizinců a jejich rodin," stojí v podnětu.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Jeho součástí bylo i jakési desatero, které definovalo, v čem by se měly zlepšit podmínky dětí a jejich rodin. V návrhu například stálo, že děti nesmějí být umisťovány do běžných detenčních ústavů společně s dospělými a že musí být naopak sloučeny v nejkratším možném čase se svými příbuznými, pokud ti jsou na území Evropské unie.

Děti by navíc po celou dobu pobytu na našem území měly mít přístup ke vzdělání. "V zařízeních pro zajištění cizinců je nutné apelovat na lidský, nikoli represivní přístup personálu," zněl poslední bod desatera. Návrh přesto neprošel.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier uvedl, že výsledek je pro něj velmi neurčitý. První návrh totiž jen těsně prošel, druhý, týkající se dětí, vláda neschválila o jeden hlas.

"Podnět ve vztahu k dětem mi přišel poměrně problematický. Snad tam vzhledem k těsnosti hlasů hrála roli nějaká nahodilost," uvedl ministr Dienstbier.

Je možné, že svou roli sehrála také aktuálnost celého problému. Podněty Rady vlády pro lidská práva totiž vznikly na podzim, kdy aktivisté opakovaně poukazovali na podmínky v detenčních ústavech a na to, co vše v nich musí zažít také děti uprchlíků.

"Skutečně kolem toho na jednání vlády jistá debata proběhla, ale týkala se právě spíše aktuálnosti podnětů," dodal Dienstbier.

Lépe tak dopadli dospělí uprchlíci. V prvním podnětu Rady vlády pro lidská práva, který se jich týkal, byly jen tři body. První hovoří o zachování lidské důstojnosti, druhý o zajištění mezinárodní ochrany při přemisťování uprchlíků do jiné země Evropské unie. Třetí bod si klade za cíl poskytovat lepší právní pomoc zadrženým cizincům.

Vláda ani premiér výsledek hlasování více nekomentovali. " Vláda hlasuje ve sboru nadpoloviční většinou a níže zmíněný návrh nenašel dostatečnou podporu mezi členy vlády," napsal mluvčí vlády Martin Ayrer.

Ministerstvo vnitra naproti tomu navrhuje vyčlenit přes půl miliardy korun na zajištění integračních služeb lidem s udělenou mezinárodní ochranou. Peníze by měly být využity od začátku příštího roku do konce roku 2019.

Související