Ministr financí Andrej Babiš (ANO) předloží do sněmovny návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele. Jde o tzv. zákon o whistleblowingu. Cílem je zajistit ochranu oznamovatelů korupce, především zabránit šikaně či nezákonnému ukončení pracovního poměru. Ta dosud v českém právním řádu chyběla, uvedl Babiš na pondělní tiskové konferenci. Zákon ministr předloží jako poslanecký návrh.

V tiskové zprávě se navíc Babiš opřel do ministra Jiřího Dienstbiera z koaliční ČSSD. „Návrh zákona je reakcí na laxní přístup ministra Dienstbiera, který, přestože má tuto problematiku v gesci, vytvořil materiál, který oznamovatelům žádnou reálnou ochranu nepřináší, a to navíc s notným zpožděním,“ tvrdí Babiš.

Dienstbier je jako ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího ČSSD) za tuto problematiku odpovědný. Babiš tvrdí, že Dienstbierův návrh neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele.

Zákon v podání ministerstva financí řeší ochranu u přesně vymezených trestných činů. V praxi by se to nejčastěji týkalo korupce, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti.

"Aby byl systém funkční, musí řešit vzniklý výpadek příjmu whistleblowera i jeho nemajetkovou újmu. Je zároveň nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu," řekl Babiš. Návrh hodlá předložit do sněmovny pravděpodobně tento týden.

Zákon by měl ochránit občany oznamující trestné činy ve svém zaměstnání pomocí několika nových institutů. Oznamovatel se bude moci rozhodnout, zda chce zcela zůstat v anonymitě, nebo podá standardní trestní oznámení a využije institutu chráněného oznamovatele. Tento status bude přiznáván státním zástupcem a zaměstnanci bude garantovat například to, že jeho převedení na jinou práci, přeložení nebo ukončení pracovního poměru nebude možné bez předchozího souhlasu Úřadu práce.

S utajenou totožností

V případě, že se oznamovatel rozhodne zůstat v anonymitě, bude moci využít tzv. anonymizačního informačního systému zajišťovaného Nejvyšším státním zastupitelstvím. "Tento nový komunikační kanál bude oznamovateli garantovat možnost komunikace s policií či státním zástupcem při naprostém utajení jeho totožnosti," řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Nový zákon by měl chránit zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnance ve státní službě, vojáky z povolání i příslušníky dalších bezpečnostních sborů.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Zákon rovněž stanoví náhradu za ztrátu příjmů v důsledku nezákonného skončení pracovního poměru oznamovatele i náhrady za nemajetkovou újmu. "V případě přiznání a vyplacení těchto náhrad bude stát oprávněn požadovat a případně soudně vymáhat na tom, kdo tuto újmu způsobil, jejich úhradu," uvedl náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který je hlavním autorem zákona.

V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád a zákoník práce. Prosazení právní ochrany whistleblowerů je součástí programového prohlášení vlády.

Související