Lukoil Aviation Martina Nejedlého musí zaplatit Správě hmotných rezerv 27,5 milionu korun. Rozhodl o tom Městský soud v Praze, když potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolací senát původně stanovenou částku ještě navýšil o 257 tisíc korun. Verdikt je pravomocný.
Jak na verdikt zareaguje prezident Miloš Zeman a zda nechá Nejedlého ve svém týmu, zatím není jasné. Podle prezidentova mluvčího Ovčáčka se prezident dnes s Nejedlým setkal a o rozsudku s ním hovořil. Ovčáček v Českém rozhlase poznamenal, že na základě svého rozhovoru se Zemanem, který se uskutečnil ještě před schůzkou Zemana s Nejedlým, se domnívá, že Nejedlý mezi poradci zůstane a Zeman bude i nadále jeho služeb využívat. Dodal, že prezident své rozhodnutí v nejbližší době oznámí.
Nejedlý je místopředsedou Strany práv občanů, která dříve nesla prezidentovo jméno. Jeho stanovisko se ve středu nepodařilo získat, podle svého sekretariátu byl zaneprázdněn.
Správa státních hmotných rezerv se v roce 2009 s Lukoil Aviation dohodla, že firma, kterou ze 60 procent vlastní ruský ropný kolos Lukoil a jejíchž zbylých 40 procent má Nejedlý, obmění letecký petrolej ve státních skladech. Lukoil Aviation tak od správy odkoupil petrolej za 270 milionů, ale dodal jí jen zhruba poloviční množství. Ve smlouvě se přitom zavázal, že pokud nedodá stejné množství, které odebere, zaplatí smluvní pokutu ve výši dvaceti procent z ceny nedodaného zboží.
Pravda je, že vzájemné obchody byly vyrovnány - jak Nejedlého firma, tak Správa hmotných rezerv za dodané zboží zaplatily. "Vše bylo zaplaceno. Žádná škoda nám z těchto obchodů nevznikla," připustila právní zástupkyně státní firmy Alena Hladíková. Správa nicméně začala vymáhat smluvní pokutu z objemu nedodaného zboží, kterou si napočítala na 25 milionů korun.
Právník Lukoil Aviation Petr Jindřich Syrovátko tvrdí, že původní smlouva byla na obměnu dodávek v hodnotě třiceti milionů. A ty byly dodány. Pak se několika dodatky změnila, ale uvedený objem plnění z původní smlouvy podle něj platil dál. Takže nemohl být ani porušen, když firma dodala petrolej za více než 130 milionů.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Jenže soud se přiklonil ke Správě státních hmotných rezerv, která argumentovala, že se firma zavázala bilanci vyrovnat, a měla tak dodat zboží celkem za 270 milionů.
"Žalovaná strana porušila povinnost dodat toto množství sjednaného petroleje," uvedl soudce Tomáš Mottl a přikázal, aby Lukoil požadovanou pokutu zaplatil i s úrokem osm procent, který tak původní dluh zvýšil už takřka o 4,5 milionu. "I když nevznikla škoda, ten závazek takto ujednán zkrátka byl a je čistě věcí stran, proč ho tak ujednaly a co tím sledovaly," uvedl Mottl.
Proč tedy Lukoil uvedené zboží nedodal - i v náhradní podobě, tedy v benzinu či naftě? "Správa hmotných rezerv nás nikdy k dodání nevyzvala, hned realizovala sankci," uvádí Syrovátko.
"Nebylo třeba žádat, ve smlouvě bylo jasně uvedeno, že mají dodat a v jakém termínu," reagovala Hladíková, která zastupuje státní firmu.
Proč Lukoil zboží nedodal, bylo podle ní jasné - podle smlouvy měl dodat nový petrolej za stejnou cenu, za jakou staré zásoby odkoupil. "Prodělal by na tom, mezitím se cena na světovém trhu zvedla skoro na dvojnásobek," vysvětluje Hladíková a poukazuje na to, že Lukoil mohl ze sjednané ceny odstoupit - v tom případě by platil penále ve výši pěti procent nedodaného zboží. To by jej vyšlo výrazně laciněji.
V posledním dodatku v prosinci 2012, kde byla ujednána i uvedená smluvní pokuta, přitom obě strany podepsaly, že Lukoil nemusí dodat jen letecký petrolej, ale může jej nahradit obyčejným benzinem či naftou. Nedodal ale nic.
I když je verdikt pravomocný, stát jen těžko uvedené peníze získá. Nejedlý totiž loni v červenci - jen osm dní poté, co v jeho neprospěch rozhodl prvoinstanční soud - poslal firmu, která ještě před několika lety měla obrat více než dvě miliardy korun, do likvidace.
Ve firmě již Nejedlý nefiguruje, loni v červenci - jen osm dní poté, co v jeho neprospěch rozhodl prvoinstanční soud - poslal firmu, která ještě před několika lety měla obrat více než dvě miliardy korun, do likvidace. A likvidátorem jmenoval právníka Tomáše Rybáře.
A pohled do účetních závěrek ukazuje, že je již několik let předlužená. Ke konci roku 2014 činilo její vlastní jmění minus 87 milionů korun. Firma přežívala jen díky půjčkám od svého mateřského Lukoilu a ke konci roku 2014 dlužila celkem 288 milionů korun.
A zdá se, že mateřský ruský holding pomůže znovu. Podle likvidátora Rybáře Lukoil Aviation dluh vůči státu splatí, byť s ním nesouhlasí.
"Plníme veškeré závazky a nemáme jediného dlužníka po splatnosti," uvedl s tím, že až obdrží rozsudek soudu, tak zaplatí i státu. "Jakmile ten závazek bude splatný, tak jej uhradíme," dodal.
