Děti tráví venku málo času, myslí si čeští rodiče. Dětem samotným to ale stačí. Z výzkumu Nadace Proměny Karla Komárka vyplynulo, že české děti ve všední den stráví venku v průměru 1 hodinu a 41 minut, v sobotu nebo v neděli o hodinu a osm minut déle.

Celkem 80 procent rodičů si myslí, že nedostatek kontaktu dětí s přírodou je velký problém, podle 81 procent dotázaných matek a otců by děti měly být venku každý den.

Dvě třetiny dětí ale na rozdíl od rodičů mají pocit, že venku tráví času tak akorát. Uvádějí to dokonce jako svou nejoblíbenější aktivitu. V těsném závěsu je ale internet. A právě sociální sítě nebo počítačové hry jsou podle rodičů hlavní překážkou mezi dětmi a přírodou. Přitom děti samotné uváděly, že když nejdou ven, může za to hlavně špatné počasí.

Podle ředitelky nadace Jitky Přerovské může být v průměru 14 hodin týdně venku na první pohled příjemným překvapením. "Když se to porovná s časem, který stráví u médií, tak už to tak optimisticky nevypadá," upozorňuje však Přerovská.

Pobyt v přírodě je podle autorů výzkumu v českých rodinách spíše víkendovou záležitostí. Zatímco od pondělí do čtvrtka stráví aspoň půl hodiny v přírodě jen osm procent dětí, v pátek už je to dvanáct a v sobotu 34 procent. Celá polovina dětí ale během školního týdne ani víkendu nestráví v přírodě víc než 30 minut.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Autoři výzkumu ze sesbíraných dat vygenerovali dva typy dětí – pouliční a víkendový. Starší děti z rodin s nižším vzděláním, které tráví více času u obrazovek telefonů, počítačů a televizí, pobývají ve všední dny výrazně více času na ulici. "Jejich protikladem jsou děti, které jsou během všedních dnů venku méně, zejména na ulici, ale je pro ně charakteristické trávit výrazně více času v přírodě a další zeleni během víkendů,“ uvedla koordinátorka výzkumu Dagmar Loubalová.

Průzkum také zjistil, že děti málo pobývají venku při školní výuce nebo o přestávkách. Příležitosti přitom jsou, protože zahradu, hřiště nebo jinou zeleň ve svém okolí nemá jen sedm procent škol. "Myslíme si, že přírodní prostředí, které škola nabízí, by se mělo využívat více i k výuce," řekla Přerovská.

Průzkumu se loni ve druhé polovině září a v říjnu zúčastnilo 1515 dětí od sedmi do 15 let. Jednalo se o reprezentativní vzorek. Odpovídal také stejný počet jejich rodičů.

Související