Účastníci veřejných shromáždění zřejmě nedostanou právo zakrýt si za určitých podmínek obličej, jak navrhovala vláda. Zmírnění se mohlo týkat akcí, jako jsou masopusty nebo třeba i průvody s maskami parodujícími politiky.
Poslanci v pátek ale tento bod z novely shromažďovacího zákona vypustili.
Odmítli také návrh TOP 09, který by na určitých místech ve státní svátky povoloval jen shromáždění svolaná za připomenutím těchto svátků. Aby se neopakovala situace z loňského 17. listopadu, kdy si prostranství na Albertově pro sebe zabrali politici na "prozemanovskou" manifestaci a nepustila na něj studenty.
Schválené změny se dotknou zejména obecních úřadů, kterým se veřejné akce ohlašují. Norma by měla radnicím umožnit, aby například blíže vymezily místo shromáždění, jeho délku nebo další podmínky pro zajištění pořádku.
Úprava shromažďovacího zákona se týká případů, kdy je na jedno místo a ve stejný čas nahlášeno více shromáždění. Nyní se musí pořadatelé jednotlivých akcí dohodnout, a když to neudělají, tak úřady zakážou shromáždění, které bylo nahlášeno později. Novela nově radnicím umožní stanovit podmínky pro svolavatele tak, aby se třeba na jednom velkém náměstí mohlo uskutečnit víc shromáždění najednou.
Novela také upřesňuje pravomoci k rozpuštění shromáždění. Právo nyní mají úředníci, nově k nim přibudou na návrh ústavně-právního výboru policisté.
Vykázání demonstrujících
Norma navíc podle sněmovní úpravy umožní úředníkům změnit místo shromáždění, což s poukazem na omezování svobody kritizoval Martin Plíšek (TOP 09). "To se dá v politickém boji velmi často zneužívat," uvedl. Předseda právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) ale zdůraznil, že úředníci tak budou moci postupovat jen při ohrožení bezpečí nebo zdraví účastníků akce.
Loňský a letošní rok přinesl hned několik situací, kdy se diskutovalo o tom, jak je v Česku uplatňováno shromažďovací právo - na akcích, při nichž demonstrující vyjadřovali svůj názor na migraci nebo třeba při návštěvě čínského prezidenta v Praze.
Jedním ze sporných momentů byla zmíněná akce na Albertově. Ten si loni zamluvila strana Úsvit spolu s Blokem proti islámu, na akci vystoupil i prezident Miloš Zeman. K tribuně vpouštěli jen své příznivce. Problémy dostat se na pietní místo měl i rektor Karlovy univerzity, řadu studentů policie držela za zábranami.
"Vyblokovat" místa spjatá se svátky chtěla TOP 09 i v další významné české dny: Národní třídu na 17. listopadu, Starou Boleslav na Den české státnosti, Husinec na Den upálení mistra Jana Husa a Velehrad na Den věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
“Reagujeme tak například na události loňského 17. listopadu, kdy na Albertov nebyli vpuštěni studenti vysokých škol, aby položili květiny,” uvedl poslanec Martin Plíšek z TOP 09, který návrh připravil.
Podle Tejce by ale šlo o omezení shromažďovacího práva a návrat před rok 1989. Poslanci nakonec návrh odmítli.
