Mám klonovanou myšku, mulišandu malou. To ohlásila česká bioložka Helena Fulková ve tři ráno svému otci. Během stáže v Japonsku "vytvořila" šest myších klonů. Dosáhla úspěchu, který mají na svém kontě zatím jen asi čtyři laboratoře na světě a nikdo v České republice. Vytvořit klon myši je ostatně mnohem náročnější než naklonovat například skot.

Za své dosavadní úspěchy a výzkumné články, které už mají téměř pět set citací, nyní získává cenu Neuron pro mladé vědce v oboru medicína. "Kromě výborných vědeckých výsledků jde také o sympatickou mladou dámu, která má hezký vztah k myškám, s nimiž pracuje," vysvětluje lékař a zároveň garant oboru medicína ve vědecké radě Nadačního fondu Neuron Jan Pirk, proč porota letos vsadila na Fulkovou. Ostatně její laboratoř na Akademii věd si vysloužila přezdívku "domov důchodců pokusných zvířat" a o myši je v ní velmi dobře postaráno.

Helena Fulková (36)

- Vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
- Pracovala v Centru buněčné terapie a tká­ňových náhrad 2. lékařské fakulty a v Oddělení biologie reprodukce ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.
- Absolvovala stáže ve Velké Británii a Japonsku, působila na Tokijské univerzitě.
- Nyní pracuje v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
- V roce 2015 získala Prémii Otto Wichterleho. Je čerstvou laureátkou Ceny Neuron pro mladé vědce.

Nyní se Helena Fulková vrhla na křečka. Na podzim se chystá do Japonska na druhou stáž a během ní se chce mimo jiné zaměřit na genetické modifikace křečka zlatého. "Sice je to také hlodavec jako myš, ale z hlediska embryologie jde o dva velmi odlišné druhy. Křeček bude ještě větší výzva než myš," těší se na novou práci česká bioložka, která se v poslední době více zaměřuje na zkoumání projevu dědičné informace, konkrétně RNA. "Ale při klonování se člověk trochu víc vyřádí," srovnává Fulková.

Klonování lidí začne v Číně

Samotné naklonování myší je sice mediálně velmi atraktivní, ale Heleně Fulkové nešlo ani tak o vytváření klonů. "Zajímá mě, co se děje, když buňka ztratí původní informaci o své identitě a stane se z ní embryo," vysvětluje.

Nyní chce především sledovat, jak se dědičná informace vložená do vajíčka pár hodin po přenosu usazuje a vyvíjí. Letos na podzim po příjezdu do Japonska na prestižní pracoviště Riken má Fulková v plánu studovat přesné fungování přenosu jader. Získané poznatky by se časem mohly využít při léčbě neplodnosti nebo některých chorob.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se