Ústavní soud (ÚS) ve čtvrtek zamítl stížnost investigativního novináře Janka Kroupy. Domníval se, že jej odposlouchávala policie, protože chtěla zjistit zdroj jeho informací. Ve stížnosti poukazoval také na formalistický přístup Nejvyššího soudu, který neúspěšně požádal o přezkoumání zákonnosti odposlechů.

Kroupa v minulosti dospěl k závěru, že policie chtěla prostřednictvím odposlechů zjistit jeho zdroj informací v kauze údajné korupce kolem nákupu obrněných transportérů Pandur. Zároveň se novinář domníval, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu nesplnil svou povinnost informovat jej o provedeném odposlechu.

Loni se Kroupa obrátil na Nejvyšší soud kvůli přezkoumání zákonnosti. Soud ale jeho podnět odmítl z procesních důvodů. O sledování svého mobilního telefonu měl totiž Kroupa tehdy jen neoficiální informace. Trestní řád při tom předpokládá, že policie, žalobce nebo soud po pravomocném skončení trestního řízení informuje sledovaného člověka o provedených odposleších. Teprve poté začíná běžet lhůta pro podání návrhu k NS.

Kroupa zvolený výklad trestního řádu označil v ústavní stížnosti za formalistický. Vede prý k absurdním situacím. Lidé, kteří informaci o odposlechu nedostanou oficiálně, ale přesto jí prokazatelně disponují, nemají reálnou možnost domoci se soudního přezkumu zákonnosti odposlechů.