Pokud pomineme legální drogy jako alkohol, nikotin či léky, užívají dospělí Češi nejčastěji marihuanu, halucinogeny, zejména přírodní houby a stimulanty jako extáze či kokain. Z hlediska práva jde ve většině těchto případů rekreačního užívání pouze o přestupek. Situace se ale mění v momentě, kdy člověk užívá jak nelegální, tak ale i legální drogy v zaměstnání − to už porušuje mimo jiné i zákoník práce a zaměstnavatel musí zakročit.

To, že je někdo v práci opilý, "jak zákon káže", bývá na první pohled zřejmé. Ale u ostatních drog tomu tak být nemusí, jejich účinek se dá snadno zaměnit za dobrou náladu, chuť do práce či naopak za obyčejnou depresi. Zaměstnavatel má proto právo své zaměstnance na přítomnost drog testovat.

"Zákoník práce nijak neupravuje, kolikrát může k testu dojít. Toto testování navíc není nutné nijak předem ohlašovat, ale s ohledem na práva zaměstnanců je třeba respektovat zákaz diskriminace a kontroly nesměrovat pouze na určité osoby," říká advokát Mojmír Ježek z právní kanceláře Rutland Ježek. Aby byla testování průkazná, je dobré si pořídit certifikovaná měřidla a zároveň zkoušku například po dvaceti minutách opakovat. "U zkoušky by měl být přítomný svědek a výsledek měření by pak měl zaměstnanec, pokud je toho schopen, podepsat," dodává advokát Christian Choděra.

Co ale dělat v případě, že zaměstnanec zkoušku odmítne? Oba právníci se shodují na tom, že k tomu má plné právo. Ale zároveň musí počítat s tím, že odmítnutí bude mít nepříjemné následky, a to zejména v presumpci viny, kdy se na něj bude pohlížet, jako kdyby byl pod vlivem. Zaměstnavatel může v takovém případě přivolat i Policii ČR a věc může být řešena i jako přestupek, nebo dokonce trestný čin. "Navíc má možnost, ba spíše povinnost neumožnit takovému zaměstnanci výkon práce na pracovišti, jelikož se sám vystavuje odpovědnosti za případné přestupky, které může sankcionovat inspektorát práce až do výše tří set tisíc korun," upřesňuje Mojmír Ježek.

Výpověď je třeba dávat s chladnou hlavou

Jestliže testování proběhne s pozitivním výsledkem, má zaměstnavatel celou škálu možností, jak situaci řešit. Od odpuštění a domluvy přes ukončení pracovního poměru dohodou až po výpověď takzvaně na hodinu, v případě, že došlo k porušení pracovněprávních povinností zvlášť hrubým způsobem. Podle Ježka by ale nadřízený neměl jednat emotivně, naopak, měl by pečlivě zvážit, jakou mírou zaměstnanec svým stavem porušil pracovní kázeň. Nesprávné vyhodnocení závažnosti porušení pracovní kázně může mít značné následky v podobě soudních sporů. "Zkušenosti s tím má například společnost Procter & Gamble, která postupně prohrála ve všech soudních instancích spor se svojí zaměstnankyní, se kterou neplatně okamžitě zrušila pracovní poměr. Dle usnesení Nejvyššího soudu z roku 2013 nebyl v tomto případě vliv alkoholu z hlediska porušení pracovní kázně natolik závažný a odůvodňující okamžité zrušení pracovního poměru, ani když vnitřní pracovní předpis společnosti obsahoval nulovou toleranci."

Z výše uvedeného příkladu může tedy vyplývat otázka, jaké drogy a jaká jejich výše se dá u konkrétních pracovníků ještě tolerovat. Ze zkušeností advokáta Mojmíra Ježka vyplývá, že někteří zaměstnavatelé bývají tolerantní v případech, kdy jde o první selhání, hladina alkoholu či drog v krvi není vysoká a kdy není negativně ovlivněn výkon zaměstnance. "Záleží samozřejmě na typu práce a na rizicích s ním spojených. Je jistě pochopitelné, že zaměstnanec obsluhující jadernou elektrárnu má nulovou toleranci s ohledem na rizika spojená s tím pro životy a zdraví všech občanů a naopak zaměstnanec kreativní agentury, který požil mírné množství alkoholu, může být produktivnější a mít pro zaměstnavatele větší přínos, a zaměstnavatel tak nemá žádnou motivaci takový prohřešek sankcionovat."

Advokát Christian Choděra dodává, že zaměstnavatel musí přemýšlet i nad tím, co by se bývalo mohlo stát a jaké by to mohlo mít následky, kdyby se na toto provinění zaměstnance nepřišlo. "Také je důležité zohlednit, jak velké množství návykových látek zaměstnanec užil. U alkoholu se nadřízený může inspirovat například silničním zákonem, který vymezuje postihy za alkohol u řidičů, když dělí bodový systém do 0,3, do 1 a nad 1 promile alkoholu v krvi. Nicméně nelze vždy k problematice přistupovat tak, že například zaměstnance, který má nad 1 promile alkoholu v krvi, může automaticky zaměstnavatel propustit na hodinu."

Nulová tolerance v rizikových profesích

A jak to vidí samotní zaměstnavatelé? Někteří dávají přednost domluvě či písemné výtce, jiní jsou však nekompromisní, a to i v případě prvního zaváhání zaměstnance.

"Stavebnictví je obor, ve kterém je nebezpečí úrazu na pracovišti vyšší než u jiných odvětví. Aplikujeme tedy nulovou toleranci a se zaměstnancem, který je na pracovišti pod vlivem alkoholu či drog, je okamžitě rozvázán pracovní poměr," říká Miroslav Kos, personální ředitel společnosti Hochtief.

Podobně to vidí i v pivovaru Staropramen. "Máme nulovou toleranci alkoholu na pracovišti. Bezpečnost práce je u nás na velmi vysoké úrovni, velmi přísně dbáme na to, aby zaměstnanci v pracovní době alkohol v žádném případě nepožívali. Kontrolován může být kdykoliv kterýkoliv zaměstnanec a v případě zjištění pozitivního nálezu na alkohol by byl se zaměstnancem zahájen proces vedoucí k ukončení pracovního poměru," uzavírá tiskový mluvčí Staropramenu Pavel Barvík.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru