Zákon o hazardu nejspíš Senát schválí i s blokací webů. Hrozí stížnost u Ústavního soudu

Koaliční většina senátorů ve středu nejspíše podpoří návrh zákona o hazardu, který sněmovna schválila v dubnu. Myslí si to vládní i opoziční senátoři, které HN oslovily. Kritizovaná pasáž nové normy, která ministerstvu financí umožní blokaci ilegálních hazardních webů, přitom i přes námitky pravicových a nezařazených senátorů v zákoně podle všeho zůstane.

Zástupci iniciativy "Přichází cenzor", mezi něž se třeba řadí vyhledávač Seznam.cz, Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nebo nově také Svaz průmyslu a dopravy, hovoří v souvislosti s přijetím zákona o plíživé cenzuře českého internetu a zdražení připojení, které poškodí celý internetový byznys.

Poskytovatelé internetu uvádějí, že souhrnné náklady na blokaci webů mohou dosáhnout až šesti miliard korun a budou pro mnohé menší providery likvidační. Už minulý týden se nechali slyšet, že po státu budou vyžadovat náhradu nákladů. V případě, že Senát hazardní zákon odsouhlasí a podepíše ho prezident, bude norma účinná od 1. ledna 2017.

"Předpokládám, že naprostá většina našeho klubu bude pro. Pro výsledek v senátu bude rozhodující postoj senátorů KDU. Někteří z nich na výborech překvapivě změnili své původní souhlasy a prosazovali pozměňovací návrhy týkající se blokace internetových stránek," říká šéf senátního klubu ČSSD Petr Vícha.

Oslovení lidovečtí senátoři sice k zákonu vyjadřují pochyby právě kvůli blokaci webů, nejspíš ho ale podpoří v původním znění. "O věci budeme jednat až v úterý. Myslím ale, že zákon podpoříme tak, jak je. Už jenom kvůli náměstku ministra financí panu Závodskému, který je z naší strany a který normu obhajuje," uvádí senátor Zdeněk Brož z KDU-ČSL. Sociální demokraté s lidovci přitom v senátu drží většinu a očekává se, že se k nim minimálně přidají také zástupci vládního hnutí ANO. 

Opoziční senátoři zastupující ODS, Stranu zelených nebo piráty nemají výhrady proti normě jako takové, vadí jim ale zmiňované omezování webů. "Návrh zákona v předložené podobě nepodpořím," uvádí třeba nezařazený senátor Václav Láska. "Dojde-li na podrobnou rozpravu, budu podporovat pozměňovací návrhy senátora Michálka, které počítají s vypuštěním nebo modifikací inkriminovaných paragrafů o blokaci webů. Nesouhlasím především s možností, aby o blokaci rozhodoval úředník. Navíc je navržená varianta technicky neúčinná. Zatíží jen malé poskytovatele internetu a může nahrát velkým operátorům," dodává Láska. Ten si stejně jako Jaroslav Kubera z ODS myslí, že zákon i přes výhrady projde v podobě schválené sněmovnou. 

"Vzhledem k patové situaci při projednání zákona ve výborech, nelze vyloučit, že senát nepřijme žádné usnesení a bude tedy platit verze poslanecké sněmovny," uvádí již zmiňovaný senátor Michálek.

Pasáž o blokacích navrhly hazardní firmy samy

Podle ministra financí Andreje Babiše je debata o cenzuře internetu, která se kolem hazardního zákona točí, plná nedorozumění. "Nikdo tu přece nemá zájem omezovat svobodu internetu. Jde jen o to, aby ti, kteří nemají licenci na hazardní podnikání v Česku, ilegálně nekonkurovali českým firmám," uvádí ministr.

Připouští, že jeho úřad pracuje s podklady od hazardní asociace APKURS, která sdružuje loterijní firmy Fortuna, Chance a Tipsport. Pasáž o blokaci webových stránek je navíc podle ministra nápadem samotných firem. "Návrh zákona, který jsme předložili, je zpracován na základě jejich doporučení. Nejde ale o nic nestandardního," uvádí Babiš, který se brání výtkám internetových firem.

"Největší zájem na přijetí zákona o hazardu má hazardní lobby v čele s APKURS. To vypovídá o všem," říká ústavní právník a internetový podnikatel Marek Antoš, zástupce iniciativy "Přichází cenzor". Iniciativě se zákon nelíbí mimo jiné proto, že podle ní představuje precedens v omezování internetu. "Je možné, že další úřady začnou příklad ministerstva financí následovat a vzniknou další cenzurní seznamy. Tomu chceme zabránit," říká výkonný ředitel národní internetové domény CZ.NIC Ondřej Filip, jehož organizace za iniciativou stojí.

"Každá druhá sázka v ČR je nelegální. Zatímco my z výher odvádíme 20procentní daň, naši ilegální konkurenti žádné daně neplatí. Všichni v této zemi oceňujeme svobodu internetu. Co má ale náš byznys dělat v případě, když proti nám stojí nekalá konkurence?" uvádí pro změnu výkonný ředitel APKURS Marek Herman. Podle něj jeho asociace oslovila Evropskou komisi, která v případě hazardního zákona doporučila jak blokaci ilegálních webů, tak blokaci plateb, které z nich probíhají. Obě opatření se také objevily v návrhu zákona. "Zmíněné metody je třeba kombinovat, jinak budou regulační opatření neúčinná," říká Herman, podle něhož by blokace webů v zákonu měla zůstat. 

Blokaci lze obejít

Zatímco CZ.NIC mluví zhruba o miliardě korun, kterou kvůli blokaci stránek zaplatí internetoví provideři ze své kapsy, Výbor nezávislého ICT průmyslu zmiňuje rozmezí tří až šesti miliard. Podle ministerstva financí přitom internetový průmysl výši nákladů účelově šroubuje nahoru, aby schválení normy zabránil.

"Někteří zástupci internetového průmyslu zřejmě záměrně uvádí pouze jednu ze zvažovaných možností technického řešení blokace. To může skutečně vyvolat vyšší náklady. Zákon je však navržen tak, aby umožňoval providerům zvolit si adekvátní formu zamezení v přístupu." říká mluvčí ministerstva financí Kateřina Štěpányová, která dodává, že třeba blokace pomocí takzvaných DNS serverů je "verzí prakticky beznákladovou".

To ovšem Filip z CZ.NIC odmítá. "Zákon je v tomto směru velmi vágní. Změnit systém blokování v protokolu DNS by náklady sice snížilo, ale pořád by to znamenalo zátěž pro více než 1600 podnikatelů v elektronických komunikacích. A je třeba dodat, že tento způsob blokování je v praxi jen velmi málo účinný," uvádí Filip, který mezery v blokování webů dokládá na názorném příkladu, jenž předvedl na tiskové konferenci své iniciativy. Její zástupci sice na lokální wi-fi síti zablokovali přístup k vybraným webovým stránkám sázkové kanceláře Fortuna. Přes mobilní aplikaci Fortuny byl přitom její web neustále dostupný - navzdory omezením.

Půjdeme k ústavnímu soudu

Iniciativa která vznikla teprve minulý týden a do níž se už přitom stihlo zapojit 160 firem a organizací, hodlá senátory před přijetím zákona přesvědčit, aby pasáž o blokacích webů z normy vyškrtli. "Kvůli tomu také ve středu ráno uspořádáme před senátem happening," uvádí Filip z CZ.NIC.

Pokud bude zákon přijat, hodlají se zástupci internetového byznysu obrátit na ústavní soud. "Existují dvě možnosti. Buď se na ústavní soud obrátí některý z občanů, jehož práva budou blokací webů omezena. Nebo se pokusíme přesvědčit skupinu senátorů, kteří sami k ústavnímu soudu podají návrh na zrušení hazardního zákona. Tato možnost má podle mého právního názoru větší šanci na úspěch," uvádí ústavní právník Antoš.