Prezident Miloš Zeman vystoupil na dvoustém Žofínském fóru, kterému organizátoři dali název Česká republika není pro všechny – chtěli tak navázat na prezidentův sváteční projev, kde označoval současnou migrační krizi za řízenou invazi. 

Na uprchlíky ale nakonec padla řeč jen několikrát. Připomněl, že s rakouským prezidentem Heinzem Fischerem vyjádřili pochybnosti o funkčnosti dohody mezi Evropskou unií a Tureckem. "Položme si otázku, jestli se nebudou opakovat starořímské dějiny,"řekl prezident s tím, že podporuje myšlenku evropské hraniční stráže a vojenské obrany hranic před příchodem lidí prchajících před válkou. Víza by se podle měj měla poskytovat jen zemím, ze kterých nehrozí migrace. 

Prezidentova řeč se z velké části nesla v duchu obhajoby ekonomických zájmů Česka v zahraničí a kritiky orientace na lidská práva. Snažil se obhájit své návštěvy v Pekingu a v Moskvě s tím, že získal odbytiště a investice pro český trh. Zkritizoval útlum vývozu zbraní z Česka na začátku devadesátých let i ekonomické sankce - podle něj se nikdy neosvědčily.

"Kvůli evropským sankcím vůči Rusku vznikly protisankce a evropské země přestaly vyvážet do Ruska vepřové maso. Vytvořením této bariéry vznikly přetlaky na trhu, včetně našeho, takže výkupní ceny klesly pod výrobní náklady. Drobná, všední, nudná ilustrace, která nemá nic společného se vznešenými deklaracemi o lidských právech," nechal se slyšet Zeman.

Uvedl, že zpochybňuje "moralistní kazatelství" a místo něj nabízí "pozitivní alternativu"– co největší výměnu studentů, turistů nebo podnikatelů a politiků se zeměmi, jako je Rusko nebo Čína.

Prezident také například popíchl lidi, kteří při nedávné návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga demonstrovali proti potlačování lidských práv v Tibetu: "Nemám nic proti tomu, když se občané na ulici zahalují do tibetských vlajek. Chtěl bych pouze upozornit, že Tibet byl otrockou feudální společností. Nikdy nebyl samostatnou zemí a nikdy ho žádná země neuznala."

Vládu dalajlamy vylíčil jako drsný nevolnický režim, kdy byly lidem za neposlušnost vypíchnuty oči nebo useknuta ruka. "Otroctví bylo v Tibetu zrušeno v roce 1958. Shodou okolností dalajlama odešel rok poté do Indie. Pokud v tom hledáte nějakou souvislost, záleží to jenom na vás," interpretoval Zeman.

Mluvil například také o armádě nebo České národní bance. Uvedl, že příští jaro jmenuje do bankovní rady Oldřicha Dědka. "Nyní je zmocněncem pro euro, tak nemá co dělat," vysvětlil Zeman.

Slabá měna jako rakovina

Prezident Zeman se v odpovědích dostal i k dnešní kurzové politice centrální banky. Na otázku, co říká na "nesmyslný kurs 27 korun za euro" vedoucí mimo jiné k tomu, že lidé utíkají za prací do Německa, řekl, že o dvě koruny silnější kurz by v tomto ohledu nic zásadního nepřinesl. "Do Německa by lidé utíkali i tehdy, kdyby byl kurs koruny 25 korun za euro, protože nezapomeňte, že české mzdy jsou v průměru na 30 procentech německých mezd", prohlásil Zeman a věnoval se dlouhodobému dopadu slabé měny.

"Měkký kursový polštář, na němž spočívají naši exportéři je pro ně krátkodobě úspěšný a dlouhodobě působí jako anabolikum, protože zeslabuje jejich motivaci k inovacím, ke zvyšování produktivity práce a ke zvyšování konkurenceschopnosti. Je to stejně jako u cigaret. Krátkodobá odpověď: rozkoš. Dlouhodobá odpověď: rakovina plic. A to je základní důvod, proč jsem pro silnou korunu jako Alois Rašín, blahé paměti."

Prezident, který v den konání fóra jmenoval Jiřího Rusnoka guvernérem ČNB na dalších šest let a nečekaně a s velkým předstihem nominoval do bankovní rady Oldřicha Dědka, současně mírnil očekávání, že centrální banka provede radikální změny. "Neočekávejte, že dojde k nějakým kotrmelcům, či dokonce revoluci. I centrální banka je instituce, která má nějakou setrvačnost. Ale samozřejmě, že setrvačnost neznamená, že absenci změn."

V souvislosti se situací v OKD zopakoval svou výzvu k trestnímu stíhání podnikatele Zdeňka Bakaly. "Pokud se prokáže, a já předpokládám, že se to prokáže, že se dopustil takzvaného tunelování, součástí rozsudku může být nejen odnětí svobody, ale trestní řád už léta zná jako velmi účinný trest i propadnutí majetku," řekl. Podle něj by to byla pro stát finanční injekce, protože podle jeho zdrojů se celkový objem vytunelovaných prostředků pohybuje mezi 100 a 150 miliardami korun.

Pozn.: Zdeněk Bakala je majitelem společnosti Economia, kam patří i server iHNED.cz.

Související