Povodně a sucha, nadbytek či nedostatek vody, jsou dvě strany jedné mince způsobené dopadem klimatických změn a ještě zesílené všestranně nevhodnou péčí o krajiny zemědělských povodí. Při deštích se půda i s pesticidy splavují do rybníků a řek, čímž dochází k její degradaci. Znečištěny jsou i podzemní vody, zabahněné rybníky ztrácejí schopnost zadržet vodu při přívalových deštích, stejně tak i odvodněná "půdní nádrž". Hrozba sucha letos opět narůstá.

Loni v létě vláda schválila dokument "Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody", na jehož základě má být v příštích pěti letech do této oblasti investováno osm miliard korun. Aby byly tyto prostředky účelně využity, je nutné respektovat zásady koncepční obnovy základních funkcí krajiny a využít nástroje, které jsou k dispozici. Patří sem například komplexní pozemkové úpravy (KoPÚ) respektující zásadní požadavek − podpořit schopnost půdy zadržet vodu. Podmínkou je, aby tato opatření vzala za svá místní komunita, chápala užitek, který jí přinášejí, a dohlédla, aby byla provedena účelně.

Zainteresovat obce na způsobu hospodaření šetrném ke krajině, který zlepší odtokové poměry, je tématem komunitní práce v povodí. Ukázalo se, že lze podpořit iniciativu těch obcí, které se potýkají s konkrétními dopady klimatických změn. Jejich obyvatelé totiž znají své problémy, jako jsou nedostatek vody ve studních nebo sklepy a zahrady vyplavené bahnem z polí, a jsou-li obce dostatečně informovány o příčinách, mohou samy usilovat o provedení KoPÚ. Žádost obce o jejich zahájení je podmíněna získáním souhlasu vlastníků nejméně padesáti procent rozlohy zemědělských pozemků v katastru.

Navrhnout úpravy v krajině a doporučit změny takzvaného krajinného managementu, včetně různých variant obnovy pramenišť, je snadné. Získat však pro ně podporu, vyjednávat a argumentovat je těžkým úkolem místních samospráv, místních akčních skupin, spolků a dalších organizací, jež mají zájem na zvyšování kvality života.

Právě o to usiluje i "Memorandum o spolupráci v oblasti zajištění zachování, obnovy a rozvoje venkovské krajiny" podepsané 9. května letošního roku ministrem zemědělství, zástupci Lesů ČR, podniků Povodí, Státního pozemkového úřadu a Národní sítě místních akčních skupin. Významnou roli také může sehrát Strategie resortu Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030 z 2. května tohoto roku, jež mimo jiné usiluje o zvýšení konkurenceschopnosti a trvalé udržitelnosti českého zemědělství, potravinářství, rybářství, lesnictví a vodního hospodářství.

V neposlední řadě je nutné dohlédnout na to, aby se neprosadily lobbistické tlaky ve prospěch drahých opatření, jež by řešila jen důsledky, a nikoliv příčiny neblahého stavu. Příkladem je retenční nádrž plánovaná na řece Berounce v oblasti Křivoklátu. Jako účelnější varianta se nabízí vložit finanční prostředky do revitalizace povodí čtyř plzeňských řek, a v budoucnu tak uchránit před problémy i toto krajské město.