Když jsem v devadesátých letech chodil na přednášky na filozofickou fakultu, profesor Milan Machovec nám studentům dal jednoho dne radu: "Hlavně nechoďte do práce. Důležité je začít pracovat co nejpozději. Jakmile začnete pracovat, je vše ztraceno, protože vás to otupí."

Takový nápad profesora filozofie v době, kdy hlavním měřítkem životního úspěchu se stalo černé BMW na leasing, zněl přinejmenším neortodoxně. V devadesátkách bylo naštěstí možné úplně všechno. Ulice byly plné stánků s knihami, které nemohly předchozích čtyřicet let vycházet. A tak se na pultě válel opilý solipsistický filozof Ladislav Klíma vedle meditujícího jogína Květoslava Minaříka a jeho Přímé stezky, zatímco o půl metru dál se Andy Warhol autisticky odtahoval od Martina Heideggera.

Aquarius, Aquarius!

Podobně jako všechny ty různé knížky objevila se i spousta názorů, jak žít. Nikdo nevěděl, co bude, co právě vzniká za svět. Vrátí se pražské jaro a bude socialismus s lidskou tváří? Prožijeme si éru hippies a nastává věk Vodnáře? Budeme žít jako v seriálu Dallas? Do Prahy se sjížděli umělci z celého světa a každý hlásal to svoje, nezávislé kluby jako Amritova kotelna jely na plné pecky, stejně jako o něco později i varny pervitinu. 

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se