Vědkyně a senátorka Eva Syková (za ČSSD) ve čtvrtek rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, rada její rezignaci přijala. Novinářům to řekl mluvčí ústavu Tomáš Staněk. Syková poté řekla, že bude dále v ústavu pokračovat ve vědecké práci. 

Jako jeho dlouholetá šéfka a senátorka za ČSSD čelí kritice kvůli přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami. Již v úterý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš Sykovou z funkce formálně odvolal, jeho rozhodnutí měla potvrdit rada ústavu. Nařídil také finanční audit ústavu.

"Rada Ústavu experimentální medicíny projednala návrh pana profesora Drahoše na odvolání paní profesorky a vyjádřila se, že oceňuje vědeckou práci paní profesorky i její manažerské schopnosti," uvedl Staněk.

Informace, které se Syková do médií snaží podávat a vysvětlovat celou kauzu, podle Staňka ukazují, že nedošlo k žádnému pochybení kromě malé procesní chyby v případě komunikace s pacienty. Syková trvá na tom, že nic nezákonného ani neetického neudělala, hlavní snahou bylo pomoci pacientům se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).

Chce se prý bránit soudně. "Podám žalobu na poškození dobrého jména," řekla v České televizi bez dalšího upřesnění.

Také Výzkumná rada Technologické agentury ČR, která se zaměřuje na aplikovaný výzkum, doporučila Sykové, aby zvážila své členství v této radě, informovala ČTK mluvčí TA ČR Ivana Drábková. Reagovala tak na vývoj v kauze. Členy výzkumné rady jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Na členství v ní a funkci první místopředsedkyně rezignovala Syková už ve středu.

Drahoš ve čtvrtek řekl, že pověření vedením ústavu bude v nejbližších dnech řešit akademická rada. Na ředitele ústavu bude vypsán konkurz.

Finanční kontrola, kterou Drahoš nařídil, do ústavu zřejmě zamíří příští týden.

Tým, který zkoumá kmenové buňky, má podle Sykové dobré výsledky. "Tým Ústavu experimentální medicíny pracuje na kmenových buňkách i na těch, za které byla udělena Nobelova cena, tak to asi není šarlatánství. Bude publikovat vědecké práce, jako jedno z nejproduktivnějších oddělení ústavu a bude se snažit převést ty výsledky do praxe," řekla.

Jednání rady bylo podle Staňka bouřlivé. Problém vidí v tom, že kauza se v médiích odehrála v rozporu s fakty, kterými ústav disponuje. "Jedna z velkých částí diskuse byla, zda-li by neměl profesor Drahoš zvážit akceptaci těchto faktů a dokumentů," poznamenal. Syková se zasedání rady, které trvalo celé dopoledne, neúčastnila.

K rezignaci v RVVI ji vyzval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), zatímco prezident Miloš Zeman naopak prohlásil, že by byl k Sykové vzhledem k jejím předchozím vědeckým úspěchům velkorysý. V roce 2013 udělil uznávané specialistce na výzkum mozku a kmenových buněk státní vyznamenání - medaili Za zásluhy.

V roce 2013 udělil uznávané specialistce na výzkum mozku a kmenových buněk státní vyznamenání - medaili Za zásluhy.

Funkci v Senátu plním dobře

Funkce senátorky se Syková kvůli kauze s kmenovými buňkami vzdát nehodlá. Nevidí pro to žádný důvod, řekla ve čtvrtek. Do Senátu byla zvolena v říjnu 2012 za volební obvod Praha 4 jako nestraník za ČSSD. 

"Já svoji funkci v Senátu plním dobře, aspoň se to domnívám. Podpořilo mě již dříve písemně kolem 20 senátorů a také si to projednám se senátním klubem, ale myslím, že tam těžko může někdo odvolávat," uvedla jednasedmdesátiletá vědkyně.

Před rokem se o ní spekulovalo jako o možné nástupkyni odvolaného ministra školství Marcela Chládka (ČSSD).

V médiích se také objevila informace, že někteří členové strany o ní uvažovali jako o možné prezidentské kandidátce v roce 2018. 

Spolupracovníci Sykové podle reportáže České televize brali od pacientů se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) peníze za experimentální léčbu kmenovými buňkami. Účast v klinické studii má být ze zákona bezplatná. Syková je přesvědčena, že nic nezákonného neudělala.

"Vedl mě soucit a touha uvést nadějnou léčebnou metodu do klinické praxe a tím pomoci všem ALS pacientům. Neměla jsem z toho žádný hmotný prospěch, sama jsem naopak spolku (Buněčná terapie) darovala nemalé peníze," uvedla v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu Dnes.

Pacienti, kteří v motolské nemocnici chtěli podstoupit experimentální léčbu, platili podle České televize většinou částku 150 tisíc korun jako sponzorský dar.

Související