Život na Jamajce, kde svému okolí nemohl přiznat, že je homosexuál, dovedl spisovatele Marlona Jamese do úzkých. V jednom bodě dokonce napsal, že odsud zmizí “buď v letadle, nebo v rakvi”.

James nakonec zmizel v letadle do Spojených států. A tím jako by podtrhl název článku z časopisu Time z roku 2006, že tento ostrov v Karibiku je “nejhomofobnějším místem na Zemi”.

James, jenž vloni získal knižní Man Bookerovu cenu, se nyní do Jamajky vrátil na tamní literární Calabash Festival, jenž představuje světové prozaiky i básníky. U této příležitosti autor prohlásil, že situace na Jamajce je složitější, než by se zvenčí mohlo zdát.

“Jamajka je malou zemí, ale dělí se ještě na deset různých částí. A ta, ve které žijete, nemusí být stejná jako ta, kterou znají ostatní,” prohlásil pětačtyřicetiletý autor.

Tu část Jamajky, kde sám žil, James označuje spíš za jakousi lepší čtvrť. Rozhodně se v ní neodehrávají incidenty, o nichž referuje mezinárodní tisk, když například dav Jamajčanů ubije homosexuála k smrti. V tomto ohledu zahraniční média Jamajku zplošťují, tvrdí spisovatel.

“Média jsou přesvědčena, že na Jamajce pobíhají nějaká protihomosexuální gestapa a zabíjejí lidi na potkání,” uvedl.

Svoji starou větu o tom, že z Jamajky zmizí “buď v letadle, nebo v rakvi”, James vloni citoval v článku pro deník New York Times. Dnes ale říká, že byl špatně pochopen. Nenarážel tím na situaci homosexuálů na Jamajce, ale na svou vlastní svízelnou situaci, kdy se v životě ocitl na dně, přemýšlel o sebevraždě a snažil se akceptovat svoji totožnost.

“Myslel jsem si, že bych tu jako gay nedokázal žít. Ale to jsem věděl i bez toho, aniž by mě někdo musel zmlátit,” uvedl. 

Napětí na Jamajce podle něj vytváří rozdíl mezi vrstvou obyvatel, která si žije lépe, a chudinskými čtvrtěmi. James se této situace částečně dotýká i ve svém románu A Brief History of Seven Killings vyprávějícím o pokusu spáchat atentát na reggae zpěváka Boba Marleyho. Právě tato kniha autora proslavila a vloni mu pomohla k Man Bookerově ceně.

Rozdíl mezi společenskými vrstvami na Jamajce je podle autora ještě markantnější právě u homosexuálů.

Chudý homosexuální Jamajčan se na ulici může stát terčem násilného útoku. Pokud ale žije v lepší části ostrova, jeho okolí ho mezi sebe může přijmout, či ho alespoň neostrakizovat.

“Jamajka je jedinou zemí na světě, kde mám právo být. V tomto ohledu si myslím, že od ní mohu očekávat i nějaké zlepšení,” prohlásil autor, který dnes žije v americké Minneapolis a vyučuje na univerzitě Macalester College.

“Nenamlouvám si ale, že je tu všechno v pořádku, že bych třeba mohl jít po ulici a držet jiného muže za ruku. Homofobie je na Jamajce rozšířená, protože ji podporuje církev,” uvedl spisovatel, jenž kdysi sám chodil do kostela a jehož homosexuální orientaci se kněží pokusili “léčit”.

James nicméně nepopírá, že církev na Jamajce spoustu komunit stmeluje a že ve společnosti jinak hraje konstruktivní roli.

Marlon James se letos na Jamajku vrátil potřetí a festivalu Calabash poděkoval za to, že přispěl k vydání jeho románu.

Právě na workshopu, který se při festivalu koná každý druhý rok, americká autorka Kaylie Jonesová doporučila Jamesovi, aby se nevzdával i po několika odmítnutích ze strany vydavatelů na svou knihu nerezignoval.

“Právě na tomto festivalu jsem také objevil velkou část světové literatury. Tady se mi z ní poprvé zatočila hlava. Mám ten festival spojený s pocitem něčeho důvěrně známého, s objevováním nových věcí a s rodinnou atmosférou. A taky je vždycky hezké vidět pláž,” řekl autor, jenž na festivalu hovořil právě na pláži u Karibiku.

Jamajku spisovatel opustil ve svých sedmatřiceti letech a ještě pořád prý není připraven vrátit se zpět – na to má ve Spojených státech jako spisovatel příliš mnoho příležitostí.

“Existuje tam literární komunita, lidé si tam pomáhají, je tam infrastruktura, jsou tam granty. Všechny tyto věci spisovateli pomáhají, a tady je bohužel nevidím,” dodal.

Související