Pětina učitelů zažila nadávky přes mobilní telefon, sociální sítě či internet. Jedná se většinou o jednorázové zesměšnění. Žák pošle učiteli sprostou esemesku, nadává mu přes sociální síť nebo ho vyfotí a ošklivě fotku okomentuje.
"Zachytili jsme také vyhrožování učiteli či jeho zastrašování," uvedl vedoucí výzkumného týmu Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na výzkumu se podílela i společnost O2 a Seznam.cz.
"Přišel mi urážlivý a sprostý mail – někdo umístil na web erotických služeb mou fotografii staženou ze školního webu a nabízel erotické služby," popisuje jeden z útoků třiapadesátiletá učitelka, která se zúčastnila průzkumu.
Jiná ředitelka zažila výhrůžky šířené přes Facebook s komentářem, že "s ní vysoce postavení rodiče žáka zatočí".
Nejčastěji na učitele útočí žáci, ve 40 procentech případů. V osmi procentech případů na učitele útočili rodiče, což není úplně malé procento. Výzkumníci se setkali i s případy, kdy se rodiče zapojili do rozšiřování zesměšňujících fotografií či profilů na sociálních sítích.
"Na druhou stranu, ve Spojených státech jsou čísla ještě vyšší, až 15 procent případů kyberútoků mají na svědomí rodiče," říká Kopecký.
Vedení školy o útocích neví
Učitelé se ale se svými problémy příliš nesvěřují. Jen ve třetině případů o útoku věděli kolegové učitele, vedení školy ale jen v patnácti procentech. Hodně útočníků tak zůstane nepotrestaných. Podle výzkumu je jich čtvrtina.
"Učitelé mají strach o útocích mluvit. Mají pocit, že pro vedení jsou hlavní děti a rodiče. Někteří z nich to berou tak, že jsou to jen děti a vyrostou z toho. To je ale špatně, musíme jim nastavit mantinely," uvádí Kopecký. Někde je problémem i věk, když je učitelka starší, sama se například v používání sociálních sítí nevyzná.
Kopecký narazil na nedávný případ úmrtí učitelky pražské průmyslovky Nad Třebešínem.
"Nejčastějším typem útoků je skutečně verbální agrese. Vyprovokovaná videa, krádeže identity a podobně jsou extrémní případy, které jsou opravdu výjimečné," upozornil Kopecký.
V takovém případě je nejčastější prvotní reakcí vztek - učitel je naštvaný, nechápe, proč k šikaně došlo. Druhá fáze je lítost - že děti něco takového udělaly. "Učitelé nepočítají s tím, že by toho děti byly schopny," popisuje Kopecký. Pokud útok probíhá delší dobu, zhoršuje se i fyzický stav učitele.
Ministerstvo školství zpracovává nový metodický dokument, který bude řešit i možné šikanování učitele ze strany žáků. Současné materiály řeší jen šikanu mezi žáky.
Hotový by měl být do konce června. "Ministryně školství také slíbila, že na prevenci půjde místo současných 20 milionů 35 milionů korun," uvedl Vladimír Sklenář z Oddělení prevence ministerstva školství.
