Školy by od roku 2018 neměly být financované pouze podle počtu žáků, ale na základě počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program. Maximální rozsah určí ministerstvo školství.
O schválení školského zákona, který se týká reformy financování regionálního školství, informoval na Twitteru mluvčí vlády Martin Ayrer. Reforma se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné.
Vláda na dnešním jednání schválila tzv.školský zákon, který předložila ministryně Valachová.
— Martin Ayrer (@MartinAyrer) 15. června 2016
Ministerstvo školství náklady na zamezení negativním dopadům změny systému na některé školy odhadlo pro první rok na 2,5 až pět miliard korun. Resort financí ale žádá, aby potřebné peníze našlo ministerstvo školství z vnitřních zdrojů.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ve středu návrh stejně jako všichni ostatní členové vlády podpořil. Dopad reformy na státní rozpočet se naplno projeví v roce 2019, řekla Valachová na tiskové konferenci. Skutečné náklady budou záviset na tom, kolik peněz bude na školství k dispozici v nejbližších dvou letech.
Valachová připomněla, že se vládní strany shodly na potřebě zvýšit výdaje na školství v letech 2017 a 2018. Pokud se tak skutečně stane, nebudou na změny financování potřeba ani 2,5 miliardy korun, které ministerstvo školství odhadlo podle současné situace. "Osobně se domnívám, že náklady budou mnohem nižší. Po schválení rozpočtu pro příští rok, tedy v srpnu nebo září, velmi přesně vyčíslím, kolik ten dopad na základě schváleného rozpočtu a výhledu předpokládám," dodala ministryně.
Opoziční ODS se změnou financování nesouhlasí. Podle jejího experta na školství Václava Klause mladšího je dosavadní platba na žáka logická a spravedlivá. "Nový systém bude výhodný pro ty, kteří rádi upravují tabulky a výkazy k obrazu svému bez ohledu na realitu," uvedl Klaus.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
"Myslím si, že každý jiný kromě nich podpoří, že změny financování potřebujeme. Potřebujeme pravidla, potřebujeme fér hru," reagovala na to Valachová. Připomněla, že reformu financování podpořila tripartita, školské odbory, odborné školské asociace, učitelé i rodičovská sdružení.
Poslankyně opoziční TOP 09 Anna Putnová považuje změnu financování za potřebnou, ale s navrženou variantou nesouhlasí. "Bude velmi administrativně náročná, nezvyšuje kvalitu výuky, posiluje byrokracii ve školství, vzrostou nároky na výkaznictví. Financování na základě odučených hodin bude další pokus na českém školství," uvedla.
O potřebě změnit financování regionálního školství se diskutuje dlouho. Ministerstvo školství v materiálu pro vládu popsalo řadu nevýhod současného systému. Závislost na počtu žáků nutí například střední školy, aby přijímaly děti bez dostatečných studijních předpokladů, které pak mívají problémy u maturity. Navíc se stává, že prakticky stejný typ školy dostává méně peněz na platy zaměstnanců, pokud má méně naplněné třídy. Týká se to nejen učitelů, ale také dalšího personálu, jako jsou školníci nebo uklízečky.
Současný systém je podle ministerstva také nespravedlivý, protože se výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle jednotlivých krajů. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak.
Nově by mělo ministerstvo školství určit, kolik peněz dostane konkrétní škola, takže by se financování mělo sjednotit.
Vládní nařízení, která budou v souvislosti s touto reformou zpracována později, by měla umožnit dělení hodin matematiky pro zlepšení výuky tohoto předmětu.
Ministryně Valachová také avizovala, že by chtěla ve třídách stanovit maximální počet na 25 žáků.
