Tempo zvyšování výdajů na obranu v zemích NATO neodpovídá špatné bezpečnostní situaci a Česko je v otázce vydávaných peněz na obranu v poslední čtvrtině aliančních zemí. Během své první oficiální návštěvy Česka ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO to řekl Petr Pavel. Druhý nejvýše postavený představitel NATO v pondělí ráno jednal v Praze s náčelníkem Generálního štábu Josefem Bečvářem.

NATO může na kybernetický útok reagovat stejně jako na válečné napadení. Síla bude záviset na jeho rozsahu - čtěte ZDE

Oba vojáci spolu mluvili o blížícím se summitu NATO ve Varšavě, o nabídce zemí visegrádské čtyřky na společné cvičení v Pobaltí nebo o misích a cvičeních české armády. Probrali i naplňování koncepce výstavby české armády do roku 2025 nebo specifické úkoly a požadavky, které jsou kladeny na jednotlivé členské země aliance.

Jedním z témat byla i otázka financování NATO. Pavel, který byl Bečvářovým předchůdcem v čele Generálního štábu české armády, již minulý týden zkritizoval evropské země, že do společné obrany investují příliš málo. Na tiskové konferenci řekl, že i když se situace za poslední necelý rok v otázce výdajů na obranu v alianci zlepšila, tempo přílivu peněz stále neodpovídá bezpečnostní situaci. Otázkou také podle něj je, kam peníze směřují a co je za ně získáno. Poznamenal, že v alianci je stále řada schopností, které je potřeba rozvíjet. Očekává, že na summitu ve Varšavě zazní apel na všechny členské země, aby v otázce financování přidaly.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Na otázku, jak je na tom Česká republika, Pavel řekl, že se nachází "v poslední čtvrtině". Česko v současné době dává na obranu kolem jednoho procenta HDP, vstupem do NATO se zavázalo k příspěvku ve výši dvou procent HDP. Nynější vládní koalice chce výdaje zvýšit do roku 2020 na 1,4 HDP.

Rozsáhlá ruská agrese není na pořadu dne

Podle Pavla nehrozí, že by Rusko zaútočilo například na Pobaltí, nelze ale vyloučit, že zde použije podobnou taktiku jako na Krymu nebo na východě Ukrajiny. Proto aliance ani neuvažuje o tom, že by na svou východní hranici přesouvala vojenské síly, což by neodpovídalo principům aliance ani stále platné dohodě s Ruskem. "Aliance zdůrazňuje, že opatření, která přijímá, budou adekvátní situaci a budou vždy mít obranný charakter," řekl Pavel. 

"Tady se bavíme spíše o tom, co my nazýváme hybridní hrozbou," dodal. Pro odstrašení takové případné aktivity je zamýšleno rozmístění čtyř mnohonárodních praporů, které mají zamířit do pobaltských zemí a Polska. Ty mají být podle Pavla spíše politickým než vojenským odstrašením. 

Další hrozbou podle něj jsou extremismus, terorismus a slabé a nestabilní státy na jih od hranic aliance, se kterými je spojena migrační vlna. "Nejlepším způsobem, jak řešit problémy jihu, nejsou vojenská intervence a vojenské řešení, ale je to komplexní řešení, které obsáhne jak vojenské a vnitřně bezpečnostní, tak ekonomické a další oblasti," poznamenal Pavel. 

K tomu podle něj bude zapotřebí intenzivní spolupráce mezi NATO a Evropskou unií. Řekl, že se již připravuje několik "balíčků" pro jednotlivé země regionu, jejichž cílem bude vytvořit vlastní schopnosti těchto států. "Jeden takový se v současné době připravuje pro Irák, jiný funguje pro Jordánsko, další pro Tunisko. Další mohou následovat," podotkl. Je to podle něj prostor pro možné výcvikové operace, na kterých se budou podílet NATO i EU.

Někdejší náčelník českého Generálního štábu Pavel byl do funkce předsedy Vojenského výboru NATO, tedy druhé nejvyšší pozice v alianci, zvolen v září 2014. Funkce se ujal před rokem. Na pozici šéfa generálního štábu ho vystřídal právě Bečvář, který ho před velitelstvím české armády slavnostně přivítal. Bečvář na tiskové konferenci řekl, že je rád, že má Česko v současné složité bezpečnostní situaci svého zástupce na vysoké alianční pozici.

Pavel bude v pondělí jednat také na ministerstvu obrany a navštíví Univerzitu Karlovu, kde vystoupí před akademiky a pozvanými hosty s přednáškou o budoucnosti NATO. V úterý se pak v Brně setká s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem a na Univerzitě obrany se zúčastní diskuse na téma NATO před a po varšavském summitu.

 

Související