Spoření na důchod pro děti, které v Česku funguje teprve půl roku, může dostat od politiků nečekaný zásah. A to rovnou od těch samých, kteří ho prosadili. Vláda totiž minulý týden schválila balík daňových změn z dílny ministerstva financí, který obsahuje i omezení daňových výhod u takzvaných dětských smluv.

Podle pravidel platných teprve od začátku letošního roku lze z dětských smluv v osmnácti letech věku vybrat 30 procent naspořených peněz (takzvané odbytné) bez jakékoliv sankce. To se má podle vládou schváleného daňového balíku změnit.

Kdo peníze vybere, bude za to do budoucna penalizován tím, že bude muset platit daň z příspěvků, které dostane od zaměstnavatele. Rázem by tak přišel o patnáct procent z toho, co mu zaměstnavatel chce na spoření na důchod posílat. Změna pravidel nyní z vlády míří k projednání do parlamentu.

Jde o dlouhodobé spoření, ze kterého se nemají peníze vybírat předem, zdůvodňuje navrhovanou změnu úřad vedený Andrejem Babišem. "Výplatou částečného odbytného dojde k předčasnému vyplacení prostředků, a tak k narušení základního záměru spoření na stáří, tj. ponechání veškerých naspořených prostředků pro dobu po skončení pobírání aktivních příjmů," argumentuje ministerstvo financí v důvodové zprávě k navrženému zákonu.

Spoření na důchod se státním příspěvkem pro děti je přitom novinkou roku 2016, kterou prosadila vláda Bohuslava Sobotky ve snaze zatraktivnit třetí důchodový pilíř (bývalé penzijní připojištění), a o dětské smlouvy je mezi lidmi zájem. Celkem jich za první čtyři měsíce letošního roku v penzijních společnostech uzavřeli 5574, což je přesně devět procent ze všech uzavřených smluv o spoření na důchod.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Penzijní společnosti se ale obávají, že vláda teď může růst z letošního roku opět zabrzdit. "Návrh vlády je špatnou zprávou. Jednak mění produkt, který byl nedávno zaveden, což je u dlouhodobých produktů špatně. Jednak ho mění k horšímu," říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.

Ministerstvo financí dále argumentuje tím, že stejné podmínky jsou i u životního pojištění, kde stát nedávno zrušil daňové zvýhodnění u těch smluv, ze kterých je možné předčasně vybírat naspořené peníze. Firmy této možnosti totiž zneužívaly například pro výplatu odměn a ušetřily tím na daních.

"Z hlediska možné zneužitelnosti příspěvků zaměstnavatele jde ale o dva zcela odlišné produkty," reaguje Poklop. Ze spoření na důchod si podle něj lidé v 18 letech mohou vybrat pouze prostředky, které jim naspořili rodiče nebo si naspořili sami. "Příspěvky zaměstnavatele není možné vybrat. Nehledě na to, že v 18 letech s nejvyšší pravděpodobností ani účastník žádné příspěvky zaměstnavatele pobírat nebude, protože nebude pracovat," říká Poklop.

Spoří čím dál méně lidí

Podle statistik Asociace penzijních společností lidé posílají na dětské smlouvy v průměru 561 korun měsíčně. Průměrný věk dítěte, na které je smlouva založená, je 8,1 roku.

I díky této novince zájem o spoření ve třetím pilíři roste. Za leden až duben uzavřelo novou smlouvu 63 027 lidí, což je meziročně o 17 procent více. Kromě zavedení dětských smluv vláda například také snížila věk, po jehož dosažení mohou lidé vybírat peníze ze spoření – z konkrétního důchodového věku na pevně stanovených 60 let.

Celkově ale stále platí, že lidí, kteří si sami spoří na důchod v penzijních společnostech, ubývá. Z transformovaných fondů (bývalé penzijní připojištění), do nichž nelze už od prosince roku 2012 vstupovat, totiž stále odchází více lidí, než kolik vstupuje do nových (účastnických) fondů ve třetím pilíři.

Na konci dubna roku 2016 bylo ve třetím pilíři celkem 4 592 500 lidí, z toho 4 161 745 osob spořilo v transformovaných a 430 755 osob v účastnických fondech. Na konci roku 2015 to bylo celkem 4 624 407 lidí - z toho v penzijním připojištění 4 256 679 a v nových fondech 367 728.