Co v praxi znamená výjimečný stav?
Výjimečný stav umožňuje prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi a jeho vládě obcházet při přípravě nových zákonů parlament a omezit či pozastavit práva a svobody občanů.
Na příští tři měsíce tak vláda získá takřka neomezené pravomoci.
Samotný prezident může podle agentury DPA nyní vládnout pomocí dekretů. Bude moci ustanovit zákaz vycházení, omezit právo na shromažďování, svobodu slova a v praxi získá více pravomocí k zatýkání.
Jak prezident výjimečný stav odůvodnil?
Opatření, na kterém se podílela vláda i bezpečnostní rada státu, má ochránit demokracii.
"Účelem vyhlášení výjimečného stavu je umožnění přijetí těch nejúčinnějších opatření k co nejrychlejšímu odstranění této hrozby, která ohrožuje demokracii, právní stát a svobodu občanů v naší zemi," uvedl Erdogan podle oficiálního překladu turecké vlády.
Pučisty označil za rakovinu, ze které je třeba se vyléčit. "Je to jako metastáze v těle, kterým je Turecko. A my ho vyčistíme," cituje jeho rozhodná slova CNN.
Koho prezident Erdogan viní z pokusu o puč?
Turecká vláda spatřuje viníka v duchovním Fethullahu Gülenovi a jeho stoupencích. Gülen žije v exilu ve Spojených státech, které Turecko opakovaně žádá o jeho vydání. Hnutí Gülenových následovníků Hizmet prosazuje sekulární stát a umírněnou verzi sunnitského islámu. Podle Erdogana v Turecku vytváří paralelní stát a snaží se svrhnout demokraticky zvolenou vládu.
Kdo je Fethullah Gülen?
Duchovní sunnitského islámu býval Erdoganovým spojencem. Už od roku 2003 společně eliminovali potenciální hrozbu sekulárního armádního vedení. Gülen je vůdcem náboženského hnutí, které má po celém světě více než 10 milionů stoupenců.
Už v roce 2014 na něj byl vydán zatykač odůvodněný údajným vedením teroristické skupiny. Prezident Erdogan svého dřívějšího spojence obviňuje z infiltrace státních orgánů včetně policie, soudů a státní televize.
Dnes pětasedmdesátiletý Gülen, který žije od roku 1999 v americké Pensylvánii a je známý svou podporou demokracie, odmítá, že by stál za pokusem o převrat.
Na koho se zaměřují čistky?
Kromě armády na státní zaměstnance. Erdogan stihl během pěti dnů propustit na 60 tisíc lidí. Kromě vojáků a policistů jsou mezi nimi také soudci nebo učitelé. Suspendováno bylo přes 20 tisíc zaměstnanců ministerstva školství.
Kromě propouštění turecká vysokoškolská rada (YÖK) ve středu až do odvolání zakázala cesty do zahraničí všem akademickým pracovníkům. Univerzity také musejí povolat zpět všechny zaměstnance, kteří teď pobývají mimo Turecko.
Ve vazbě skončilo 9000 vojenských důstojníků. Podle BBC Turecko čeká také reorganizace policie, zpravodajských služeb a velitelské struktury ozbrojených složek.
Hrozí obnovení trestu smrti?
Prezident avizoval, že o jeho obnovení po 12 letech uvažuje. Upozornil, že pokud turecký parlament obnovení odhlasuje, on ho rovněž schválí.
Brusel již Turecko varoval, že trest smrti je s členstvím v EU neslučitelný.
Ovlivní čistky v armádě vztahy v rámci NATO?
Turecká armáda je s 500 tisíci vojáky po USA druhou největší v rámci Severoatlantické aliance. Zatýkání v rámci čistek se ale týkalo především důstojníků, kteří představují třetinu armádního velení. Je mezi nimi přes sto generálů a admirálů, ve kterých měla NATO dlouhou dobu důvěryhodné spojence.
USA znepokojuje především budoucnost letecké základny Incirlik, kterou americké ozbrojené složky využívají pro vzdušné operace proti Islámskému státu v Sýrii. Mnoho klíčových důstojníků z této základny bylo po puči zadrženo.
Může se demokraticky zvolený prezident proměnit v diktátora?
Ohledně toho, kam až Erdogan bude schopen zajít, panují obavy. V současnosti může nařizovat zadržování bez obvinění a pokračovat v propouštění státních zaměstnanců bez schválení parlamentu.
Také Západ se obává, že by se prezident mohl v rámci čistek pokusit zbavit svých politických oponentů. Ti, kteří do pokusu o převrat nebyli zapojeni, se shodují na tom, že Gülenovi příznivci se v důstojnickém sboru nacházejí. Přiznávají ale, že zdaleka ne v takovém počtu.
K tomu, aby Erdogan z parlamentního systému vytvořil prezidentský, by za normálních okolností potřeboval změnu ústavy. Tím by získal některé pravomoci, které měl coby předseda vlády do roku 2014. Nyní ale podle kritiků upevňuje svoji moc takovým způsobem, který je od přechodu k demokracii v roce 1946 nevídaný.
Kdo v Turecku Erdogana podporuje?
V ulicích města vyjadřují prezidentovi na jeho vlastní popud podporu stovky obyvatel.
V Turecku také žije více než 2,7 milionu Syřanů, kteří v zemi nemají oficiální status uprchlíka. Prezident Erdogan jim ale přesto je schopen poskytnout základní útočiště. V zemi v současnosti není jiného politika, který by směrem k migrantům vyjadřoval větší sympatie. Podle reportérů The Guardian se proto většina z nich staví na stranu současné vlády.
