Podíl středoškoláků, kteří studují obory středního odborného vzdělávání, je v Česku nejvyšší ze všech států Evropské unie. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných údajů Eurostatu, který spočítal data za rok 2014. 

Podle Eurostatu má Česko nejvyšší podíl - 73 procent - v takzvaném vocational education na celkovém počtu tuzemských středoškoláků (upper secondary level). Pojem vocational education zahrnuje obory středního odborného vzdělávání - tedy všechny mimo gymnázia, říká mluvčí českého Národního ústavu pro vzdělávání Markéta Růžičková.
V žebříčku po Česku následují Chorvatsko (71 procent) a Rakousko s Finskem (70 procent). Naopak na konci je Malta (13 procent) spolu s Kyprem (15 procent).

Studenti oborů středního odborného vzdělávaní v Česku jasně převažují i letos. "Jejich podíl aktuálně dosahuje 77 procent středoškoláků, zbytek jsou gymnázia," potvrzuje Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy.

Podíl gymnazistů je tak v Česku nižší než jinde v EU. "Je to dáno tradicemi i skutečností, že jsme výrazně průmyslově zaměřená země. Ale i tím, že maturanti odborného vzdělávání jsou bez problémů přijímáni na vysoké školy bez ohledu na absolvovanou odbornou přípravu," vysvětluje Jiří Vojtěch z oddělení analýz trhu práce a vzdělávání Národního ústavu pro vzdělávání.

Podíl žáků z oborů středního odborného vzdělávání na celkovém počtu středoškoláků:

Země Podíl
EU 48 %
Česká republika 73 %
Chorvatsko 71 %
Finsko 70 %
Rakousko 70 %
Slovensko 69 %
Slovinsko 67 %
Nizozemsko 66 %
Belgie 60 %
Lucembursko 60 %
Rumunsko 57 %
Itálie 56 %
Bulharsko 54 %
Polsko 49 %
Německo 48 %
Portugalsko 46 %
Švédsko 44 %
Velká Británie 43 %
Francie 43 %
Dánsko 42 %
Lotyšsko 40 %
Estonsko 35 %
Španělsko 34 %
Řecko 31 %
Litva 27 %
Maďarsko 25 %
Kypr 15 %
Malta 13 %
Irsko ------

Zdroj: Eurostat

Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ale zdůrazňuje, že v rámci středních odborných škol se vedle sebe nachází jak třeba elektrotechnici, tak obor hotelnictví, což výsledky zkresluje. Hlavní problém vidí v samotné struktuře a kapacitách jednotlivých oborů. "Často neodpovídají regionální struktuře zaměstnanosti a možnosti pracovního uplatnění," říká.

"Když v daném kraji na úřadu práce dlouhodobě přebývají například absolventi oborů zemědělství, měl by kraj mít možnost přebytečné počty "židlí" přesunout směrem k oborům, kterých je v kraji nedostatek, například k elektrotechnice. Data Úřadu práce ČR o nezaměstnanosti absolventů jsou veřejně dostupná, jen s nimi bohužel nikdo nepracuje," uvádí Rathouský jako možné řešení problému.

To, že by v Česku byla špatná struktura žáků, však rozhodně odmítá Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání. I nabídka oborů, zejména těch, které zaměstnavatelé potřebují, je podle něj více než dostatečná. "Očekávat, že děvčata, která se chtějí stát kadeřnicemi, se půjdou vyučit elektrotechnikem či obráběčem, je trochu iluzorní, " míní.

Proč si tedy tuzemské firmy často stěžují, že nemohou sehnat řemeslníky, techniky a podobné "praktické" profese?
Martin Frélich, ředitel odboru projektů a vzdělávání Hospodářské komory ČR, vidí problém mimo jiné v požadavcích zaměstnavatelů. "Ti od škol často očekávají úzce vyprofilované absolventy pro konkrétní pracovní pozice. Následně je nepřijímají pro nedostatek praxe," uvádí.

Další překážku vidí v úrovni pracovní morálky absolventů a delší době pro nutné zapracování. "Absolventi zmíněných oborů tak často pracují ve zcela jiné oblasti," říká Frélich.

Zcela mimo obor studia a odborné přípravy odchází zhruba 37 procent vyučených a 31 procent maturantů, potvrzuje Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání. Podle něj mají vliv i pracovní podmínky v jednotlivých zaměstnáních, osobní motivace absolventů či míra nezaměstnanosti.

"Významným momentem je také platové ohodnocení. Zejména v oboru služeb to je nejčastější důvod pro ukončení či změnu oboru," dodává Frélich z Hospodářské komory.

Spokojenost žáků s výběrem oboru se výrazně liší. Průzkum pro web Infoabsolvent, na němž se podílí Národní ústav pro vzdělávání, ukazuje, že zatímco více než polovina vyučených v oborech obchod nebo obráběč by si svůj studijní obor už nezvolila, v oborech kadeřník nebo automechanik by si více než tři čtvrtiny vyučených vybraly svůj studijní obor znovu.

Hlavní důvody, proč by absolventi raději studovali jiný obor:

Důvod Obor
Nízký plat v oboru Obchod, gastronomie, hotelnictví a turismus
Problémy se získáním zaměstnání Osobní a provozní služby, obchod
Místo učebního oboru by raději studoval maturitní obor Obchod, gastronomie, hotelnictví a turismus, elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika
Ztráta zájmu o obor Obchod, gastronomie, hotelnictví a turismus, strojírenství a strojírenská výroba

Zdroj: Infoabsolvent

Mladým absolventům dělá vrásky především nízký plat, obtížné hledání místa, nezájem o obor, ale i touha po maturitním vysvědčení. Nízký příjem by byl hlavním důvodem ke změně oboru především mezi absolventy obchodu, gastronomie, ale i hotelnictví a turismu.

Problémy s uplatněním ale podle Vojtěcha pomalu ustupují. "Můžou za to zřejmě lepší vyhlídky na rychlejší nalezení pracovního uplatnění související s probouzející se ekonomikou, a tedy i rostoucí ochotou zaměstnavatelů přijímat nové pracovníky," vyjmenovává příčiny.

Nezaměstnanost mezi lidmi z učilišť klesá. "Vysoká nezaměstnanost absolventů učebních oborů je fikce, která vychází ze zprůměrování nezaměstnanosti všech věkových skupin na trhu práce a toho, že absolventi před rokem 1989 byli nejčastěji vyučení," říká Rathouský.

Z údajů Českého statistického úřadu a Svazu průmyslu a dopravy tak vyplývá, že v nejmladších věkových skupinách začínají převažovat nezaměstnaní absolventi-maturanti, a dokonce i vysokoškoláci.

Nezaměstnanost podle věku a dosaženého vzdělání:

Věk Základní vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské studium
15-24 19,1 % 27,7 % 41,8 % 11,4 %
25-29 16,2 % 27,7 % 23,0 % 33,1 %
30-34 16,3 % 42,1 % 28,4 % 13,1 %
35-44 16,4 % 45 % 29,8 % 8,9 %
45-54 19,9 % 48,6 % 25,6 % 5,9 %
55 a více 22,2 % 47,7 % 21,2 % 8,9 %

Zdroj: ČSÚ a Svaz průmyslu a dopravy

V rámci učebních oborů nejsnáze nacházejí zaměstnání zájemci strojírenských a elektrotechnických oborů. "V případě vyučených se také poměrně výrazně zlepšuje situace absolventů oborů technická chemie, textilní výroba a oděvnictví a doprava a spoje," komentuje Vojtěch. Za bezproblémové lze označit studenty zdravotnických oborů středních škol.

Podle zájmu ve školním roce 2015/2016 vedl mezi učebními obory Kuchař- číšník, kde počet přijatých oproti oboru mechanik je téměř dvojnásobný. U maturitních oborů jasně vedou obchodní školy. 

Nejoblíbenější obory podle počtu přijatých ve školním roce 2015/2016: 

Učební obor Počet
Kuchař- číšník 4930
Mechanik opravář motor. vozidel 2653
Maturitní obory  
Obchodní akademie 4678
Informační technologie 3756

Svou roli v dalších letech sehraje i digitalizace, která otřese průmyslovou výrobou a pracovním trhem. "Na konferenci Průmysl 4.0 bylo konstatováno, že 65 procent dnešních studentů bude za 5 let dělat práci, která ještě neexistuje," připouští Vojtěch. Otázkou tak zůstává, jak se s touto výzvou vypořádá současný vzdělávací systém.Zdroj: NÚV

Související