Více než stovka českých a slovenských pacientů s rakovinou plic vyzkouší v klinické studii lék vyvíjený týmem Radka Špíška v pražských laboratořích společnosti Sotio. Jedná se o první fázi zkoušení přípravku, který má posílit pacientovu imunitu, aby s nádorem uměla bojovat. Ročně v Česku zjistí lékaři rakovinu plic u zhruba 6500 lidí, u 90 procent pozdě. Dosud užívaná léčba jim dává ve většině případů rok až rok a půl života.

"Dokončujeme teď náběr pacientů do fáze I/II klinického hodnocení, bude se testovat, jestli jim přípravek neubližuje. Testuje se ve třech pramenech, je tam kontrolní skupina a skupiny léčené naším přípravkem ve dvou různých schématech," popsal postup Špíšek.

Ojedinělé na studii je to, že její základ položili čeští vědci. Podobně už v Sotiu mají vlastní studie pro výzkum léků na rakovinu prostaty a vaječníků. České nemocnice se běžně účastní testování léků, jsou to ale obvykle studie vytvořené v zahraničí, do nichž se Česko zapojilo.

V první fázi testování se zjišťuje, zda lék pacientům nemůže škodit. Obecně u imunoterapie hrozí lehčí komplikace připomínající chřipku, vážnější komplikací by mohlo být to, že se povzbuzená imunita obrátí proti pacientovi a vyvolá nebezpečné autoimunitní
onemocnění.

Takové případy se ale u českých studií ještě neobjevily.

Pokud by pacienty žádné komplikace nepostihly a už v první fázi by se ukázalo, že lék by skutečně mohl být účinný, jsou počty sledovaných dostatečné k tomu, aby se přešlo rovnou do třetí fáze. V ní by lék dostávalo 800 až 1200 pacientů z celého světa. Pacienti, lékaři ani vědci by nevěděli, kdo dostává lék a kdo placebo. Za úspěch se považuje, pokud se přežití zlepší o 20 procent, v případě rakoviny plic to je přibližně o 2,5 měsíce.

Princip léku je v tom, že se imunitní systém naučí rozpoznat rakovinové buňky, aby je zlikvidoval. Naučí ho to tzv. antigen prezentující buňky.

Konkrétně to vypadá tak, že v laboratořích se z krve pacienta vyrobí stamiliony antigen prezentujících buněk a nalepí se na ně bílkoviny z nádorových buněk. Buňky se zamrazí v tekutém dusíku na minus 180 stupňů Celsia, což umožňuje jejich konzervaci v živém stavu.

"V injekci pod kůži, podobně jako při běžném očkování, podá lékař pacientovi antigenprezentující buňky, ty odcestují do lymfatických uzlin, kde se potkají s buňkami imunitního systému a řeknou jim, proti tomuhle bojujte, to je nebezpečné. Aktivují se T-lymfocyty, které by pak měly zničit nádorovou tkáň," popsal vědec.

Tento princip ověřují i další vědecké týmy na světě, tým Sotia vyvinul speciální metodu přípravy těchto buněk v tom, jak na ně navazuje nádorové bílkoviny. Tým tvoří 350 lidí, většina v ČR, 70 v Číně, 12 v USA. V Praze je v týmu osm národností, mezi jinými Němci, Belgičan, Dán, šéfem klinického vývoje je Švéd.

Mezinárodní složení je dáno tím, že v některých oblastech vývoje nových léčiv dosud v Česku nebyli experti, protože se tu nikdo tak daleko nedostal.

Zda se lék z tohoto výzkumu dostane do běžné léčebné praxe a kdy to bude, nelze podle Richarda Kapsy ze Sotia v tuto chvíli říct. Obecně vědci na celém světě zkoumají tisíce látek, jen každý desátý lék dotáhnou firmy z fáze jedna do uvedení na trh, protože se třeba v průběhu času objeví něco lepšího nebo účinnost není tak vysoká, jak se původně
myslelo.

Související