Marek Dalík přišel s novou verzí toho, jak se odehrál příběh kolem údajné korupce při zakázce na obrněnce Pandur. Jeho aktuální tvrzení se liší od toho, co zaznělo i z jeho úst u soudu. Nadále však trvá na tom, že si neřekl o úplatek, a že dokonce ani nikdy nevyslovil částku půl miliardy korun, tedy 18 milionů eur. To popřel už u soudu, který jej kvůli podvodu poslal na čtyři roky za mříže, kam by měl co nevidět zamířit.

V rozsáhlém rozhovoru pro magazín Neovlivní Dalík přišel s novým tvrzením. Důvodem, proč se se zástupci rakousko-americké zbrojovky sešel a o pandurech se s nimi bavil, bylo podle něj to, že fungoval jen jako prostředník slovenského zbrojaře Miroslava Výboha. Ten usiloval o to, aby se stal obchodním partnerem Steyru.

"Šlo jen o to, že Miro Výboh chtěl získat zastupování v pandurech pro sebe," řekl Dalík. Překvapivé ovšem je, že ani on, ani další svědci, kteří vypovídali u soudu, s touto variantou dosud nepřišli. "Prostě to nedosvědčili," odpověděl Dalík. U soudu se prý o tom nezmínil, protože věděl, že by jej nikdo – včetně expremiéra Mirka Topolánka – nepodržel.

Okolnosti soudu v kauze Pandur nakonec zapříčinily, že se rozešel i s Topolánkem, s nímž tvořil po léta nerozlučnou dvojici. Expremiérova pobočníka jednak zklamalo Topolánkovo chování u soudu, jednak to, že i v jiných věcech na něj nebylo spolehnutí: "Koupil jsem třeba podíl ve firmě a byli jsme domluveni, že mi půlku zaplatí a budeme to mít napůl. On mi to nikdy nezaplatil," postěžoval si Dalík.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

V rozhovoru se odsouzený svěřil, že se bojí nástupu do vězení a že ve chvíli, kdy se dostane na svobodu, opustí Českou republiku. Na svou kariéru po boku Mirka Topolánka nabídl rozporuplný pohled: Prý byla chyba, že u něj zůstal i po jeho nástupu k moci. Zároveň ale připustil, že dost dobře nešlo, aby jej opustil, protože by tím přišel o zajímavé podnikatelské a společenské příležitosti.

"Desítky milionů korun," odpověděl na dotaz, kolik si vydělal za dobu, kdy byl po boku někdejšího šéfa ODS. Nejvíc mu prý sice vynesly obchody s nemovitostmi a výtvarným uměním, ale jeho PR agentura New Deal zároveň fungovala jako lobbistická kancelář, která měla díky jeho napojení na politické špičky snazší přístup k zajímavým klientům.

"Tak přímočaře, že si někdo najme New Deal a Topolánek mu půjde na ruku, tak tak to nebylo. Spíš šlo opravdu o vstup do toho prostředí, jakoby vstupenku, garanci, Často se totiž lobbing zužuje na to, že někoho ovlivňujete určitým směrem, k určitému konkrétnímu rozhodnutí. Ale pro spoustu firem to mělo smysl trochu jiný. Třeba v tom, že získávaly informace, mohly se dopředu připravit na určitá řešení," řekl Dalík pro Neovlivní.

Související