Do běžných základních škol loni chodily už téměř dvě třetiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Roste i počet středoškoláků. Ukázala to studie Open Society Fund Prague (OSF), která v úterý její výsledky představila na tiskové konferenci. Nejvyšší podíl těchto žáků v běžných školách je v Královéhradeckém kraji (12 procent), nejméně v Jihočeském (pět procent). Rozložení žáků se speciálními potřebami v populaci by podle OSF mělo být rovnoměrné.

"Tato disproporce do značné míry vymizí, vyčleníme-li ze statistiky žáky s lehčími poruchami učení a chování," uvedla Lucie Plešková z OSF. V regionech, kde je vysoký podíl například romského etnika, je klíčovou otázkou integrace dětí s lehkým mentálním postižením, kterých je tam statisticky více než v jiných regionech, uvedla. Právě integrace dětí s touto diagnózou je podle odborníků nejobtížnější.

Zároveň s nárůstem počtu dětí se SVP v běžných základních školách klesl mezi roky 2012 a 2015 o 21 také počet základních škol pro žáky se SVP.

Kraje podle studie financují vzdělávání žáků se SVP různými způsoby, proto nejsou vynaložené objemy peněz mezi sebou porovnatelné. "Nelze zaručit, že dítěti, které dochází do stejného typu školy a má stejné speciální potřeby, se také dostane stejné péče," řekla Plešková. Připravovaná novela školského zákona by měla financování sjednotit.

Studie analyzovala vývoj a politiku inkluzivního vzdělávání ve všech krajích v letech 2012 až 2016. Mezi jednotlivými kraji porovnává proměny počtu a skladby žáků, pedagogů a asistentů pedagoga a financování inkluzivního vzdělávání z regionálního rozpočtu. V mezinárodním kontextu je v Česku počet žáků se SVP na 100 žáků čtvrtý nejvyšší v Evropě. Třetí nejvyšší je podíl dětí, které se vzdělávají ve speciálních školách.

 

Související