Kateřina Valachová začíná ve funkci ministryně školství už druhý školní rok. Mezitím se jí podařilo prosadit několik zákonů a změn ve školství − například povinné přijímací zkoušky na střední školy s maturitou, povinnou maturitu z matematiky či vyšší platy pro učitele. Pro podporu učitelů bude potřeba udělat mnohem víc, začít chce na pedagogických fakultách.

Valachová v rozhovoru pro HN představuje vizi toho, co by se ve školství mělo pro příští roky změnit. Nezapomíná ani na sportování dětí či stravování ve školních jídelnách, kde slibuje zlepšení.

HN: Měla by se podle vás měnit maturitní zkouška, i kvůli plánované povinné maturitě z matematiky?

Jak se budou na povinnou maturitu z matematiky připravovat jednotlivé obory, určitě bude probíhat nějaká debata. Například o množství předmětů, ze kterých musí studenti odborných škol skládat zkoušky. Jednotlivé obory jsou ale hodně odlišné a my do nich potřebujeme získat detailnější vhled. A ještě na to nějakou dobu máme.

HN: Není maturita nefér vůči studentům učňovských škol, kteří se učí mnohem méně než studenti z gymnázií? Nepřemýšlela jste o návratu k lehčí a těžší verzi?

Přemýšlela jsem o tom hned, jak jsem nastoupila do funkce. Jenže diferencovaná maturitní zkouška se musí pořádně odpracovat. A tady nebylo odpracováno vůbec nic. Velmi ráda bych ještě do konce funkčního období této vlády vytvořila prostředí pro to, aby spolu více komunikovaly střední školy, gymnázia a vysoké školy.

Protože kolegové z vysokých škol mě ubezpečili, že s nimi nikdo nikdy na toto téma nemluvil. Je logické, že by se maturitní zkouška a podmínky pro vstup na vysoké školy měly potkat.

Kateřina Valachová (39)

Původem právnička nastoupila do funkce ministryně školství loni v červnu. Dříve pracovala na Úřadu vlády a v kabinetu ombudsmanky.

Během uplynulého roku se o ní nejvíce mluvilo v souvislosti se zaváděním takzvaného proinkluzivního zákona, který prosadil její předchůdce Marcel Chládek, platit ale začíná od září.

Zapsala se jako dobrý vyjednavač kompromisů.

Má dvě dcery, starší z nich letos nastupuje do první třídy.

HN: Proč se více nezkoumají výsledky maturit a do škol nemíří zpětná vazba o tom, co učit jinak či lépe?

Není to na nule, ale spíš to není hotovo.

Pracujeme na změnách rámcových vzdělávacích programů, tedy jakémsi popisu toho, co se bude učit v českém jazyce, literatuře nebo matematice. V roce 2017 bychom chtěli mít hotové základní předměty.

HN: Ve školách přibývají nové předměty − polytechnická výchova, základy programování. Děti budou ve svých dospělých životech potřebovat jiné dovednosti než jejich rodiče.

Není namístě některé starší učivo proškrtat nebo zestručnit, aby se uvolnil prostor pro nové?

Neslyšela jsem, že by se mělo něco škrtat. Spíš se učitelé brání tomu, co všechno ještě mají ve školách učit.

V základním vzdělávání bychom měli mířit na znalosti, na kterých jde stavět. A soustředit se na podporu učitelů v tom, aby uměli znalosti dobře předat.

Často je to otázka metody, ne obsahu. Schopnosti a dovednosti, které si žádá moderní doba, mají děti získávat nejen na půdě školy, ale v nejrůznějších vědeckých a kulturních centrech, kterých jsme postavili spoustu, ale se školou nejsou propojena. To může probíhat i v rámci volnočasových aktivit odpoledne. Jen na to musíme sehnat finanční prostředky.

HN: Od září jste pro učitele vyjednala vyšší platy, ale pořád je to ve srovnání s ostatními zaměstnanci ve státní sféře málo. Co s tím budete dělat?

Někdy mám pocit, že jsem bita na tom, že své úspěchy neumím prezentovat. Přece fakta jsou jasná. Je to nejvyšší navýšení směrem k učitelům v regionálním školství a poprvé je srovnatelné se zdravotníky.

Přiznám se, že pro mě bylo psychologicky důležité prosadit hlavně to, aby se učitelé srovnali se zdravotníky. Ale samozřejmě, pravda je, že my tím nekončíme. My tím začínáme. Je to jen první krok a učitelům to zcela skromně prodávám jako světýlko na konci tunelu.

HN: S platy souvisí i zájem mladých lidí o učitelství. V západních zemích běží kampaně, kde celebrity mluví o svém oblíbeném učiteli, v Británii rozdávají zájemcům o učitelství matematiky či fyziky stipendia. Bude muset k obdobným krokům přistoupit i Česko?

Určitě. Také jsem avizovala, že předložíme podobný materiál, jako vláda předložila v oblasti vzdělávání zdravotnických pracovníků.

Projednali jsme tyto teze se všemi asociacemi ve školství včetně odborů, zatím s tím materiálem ale nejsem spokojená ve všech ohledech.

Jde mi zejména o to, aby tam nebylo jen povídání, ale konkrétní opatření.

HN: Co tam tedy bude?

Chci, aby studenti pedagogických fakult nastupovali do praxe na školách od prvního ročníku, ne v závěru studia. Dále se budeme snažit dostat do regionálního školství dost prostředků, abychom zajistili když ne stoprocentní spokojenost u nástupního platu, tak aby byla jasná pravidla, k čemu se učitel dobere v rámci své kariéry. Chci, aby i stávající učitelé věděli, že stojí za to zůstat ve školství, tvořit tým a vzájemně si předávat zkušenosti.

HN: Takže kampaně čekat nemáme?

Udělat kampaň směrem k veřejnosti podle mě nestačí, protože všichni vědí, že ten problém máme. Navíc pořád se něco slibovalo a učitelé jsou už na to hodně alergičtí. Spíše potřebujeme systematickou podporu učitelů, vrátit respekt do škol.

HN: To se snadno říká a těžko dělá.

Já vím, pořád je jasné, že musíme hledat nějakou shodu mezi dětmi, učiteli a rodiči.

Na začátku září chceme představit program, který má zajistit supervizi. Konkrétní podporu učitelů ve školách, například v případech šikany.

Učitelé potřebují podporu, informace, možnost se bránit sami, pokud nenalézají podporu u vedení školy. Zkušený supervizor zná školní klima, dokáže s učiteli komunikovat a anonymně dostávat k vedení školy a resortu to, co je potřeba podpořit.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

HN: Začne od září platit vyhláška o zákazu prodeje nezdravých potravin ve školách, která měla začít platit už před rokem?

Ano. Bylo to skutečně velmi složité. Ukázalo se, že vymyslet pamlskovou vyhlášku a uvést ji do praxe jsou opravdu dvě velmi odlišné disciplíny. Jsem ráda, že jsme ten úkol zdolali, vypořádali se se všemi námitkami ministerstva zdravotnictví, ministerstva zemědělství, hlavního hygienika, Evropské komise, slučitelnosti s evropským právem nebo rizika možného poškození trhu, které zkoumal antimonopolní úřad. Ale chci říct, že pamlskovou vyhlášku beru jako symbol politiky ministerstva. Je to dobře, že se to udělalo, ale není to podstata věci. Pravá podstata věci je podpora školních jídelen.

HN: Zatímco na prodej svačin v bufetech a automatech budou celkem přísná pravidla, ve školních jídelnách se vaří podle spotřebního koše, kde jsou i nezdravá jídla či polotovary povolené. Budete s tím něco dělat?

Ke spotřebnímu koši říkám dvě věci. Jednak jsme udělali vzorové recepty s Národním zdravotním ústavem, za druhé podporuji větší spolupráci s resorty zdravotnictví a zemědělství. To se zdá zcela normální.

HN: Ale moc to u vás nefunguje.

Myslím, že jsme to teď akcelerovali. Našli jsme věci, které by se daly zlepšit, ale ty právě dojednáváme. Postupně plníme, co jsme slíbili. Klíč ale pořád vidím v podpoře školních jídelen, kde je to zase o financích. Potřebujeme do jídelen zajistit kvalitní kuchaře, kvalitní recepty, aby děti měly dostatečně vyváženou stavu. Nic lepšího než zdravou vyváženou stravu ve školních jídelnách a dostatek pohybu ve volnočasových aktivitách pro zdraví dětí už nevymyslíme.

Související