V úterý večer zemřela ve věku 74 let legendární sportovní gymnastka a sedminásobná olympijská vítězka Věra Čáslavská. O jejím úmrtí informoval na Facebooku historik Pavel Kosatík a informaci potvrdila Českému rozhlasu 1 - Radiožurnál dokumentaristka Olga Sommerová. Zprávu posléze potvrdil i Český olympijský výbor. Věra Čáslavská dlouhodobě bojovala s rakovinou slinivky.

Čáslavská podstoupila vloni v polovině května náročnou osmihodinovou operaci, po které strávila tři týdny v nemocnici. Od té doby musela absolvovat několik chemoterapií, chodila na transfuze a zhubla o více než patnáct kilogramů. Letos v létě se její stav opět zhoršil a neodcestovala kvůli tomu na olympijské hry do Ria de Janeira.

"Věra Čáslavská byla jednou z nejvýznamnějších osobností v historii českého sportu. Byla vždy příkladem pro ostatní, ať už jako sportovkyně, díky svým občanským postojům, nebo díky obdivuhodné bojovnosti, kterou prokázala v osobním životě. Do poslední chvíle byla plná energie, kterou dokázala rozdávat všem lidem v jejím okolí. Bude nám velmi chybět," uvedl předseda ČOV Jiří Kejval.

Čáslavská získala na olympijských hrách v Tokiu 1964 a v Mexiku 1968 sedm zlatých medailí. Byla také čtyřnásobnou mistryní světa, jedenáctinásobnou mistryní Evropy a čtyřnásobnou Sportovkyní roku Československa. Během své fenomenální kariéry vybojovala "Zlatá Věra" na 140 medailí včetně 11 olympijských.

Na bradlech se Čáslavská proslavila prvkem, kdy se odpoutala od horní žerdi, ve vzduchu se otočila kolem své osy a znovu se chytila bradel. Kromě cvičení na bradlech se Čáslavská excelovala také ve víceboji, na kladině a na přeskoku.

Spolu s Emilem Zátopkem je Věra Čáslavská největším českým sportovcem, a to nejen dosaženými výsledky, ale svým přístupem ke sportu i svými lidskými postoji, vším, čím se zapsala do srdcí svých příznivců i myslí nepřátel," uvádí v jejím profilu na svém webu Český olympijský výbor.

Po srpnu 1968 byla kvůli svým postojům k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a podpisu dokumentu Dva tisíce slov vyloučena z řad tělovýchovné organizace. Věnovala se pak trénování. Vychovávala mladé adeptky sportovní gymnastiky jak v Praze, tak v Mexiku.

V roce 1968 na olympijských hrách v Mexiku vyhrála stříbrnou medaili. Když stála na stupínku vedle sovětské gymnastky a v sále zněla hymna Sovětského svazu, Věra Čáslavská na protest proti okupaci odklonila hlavu a hleděla do země. 

Počátkem roku 1990 se Čáslavská po zvolení Václava Havla prezidentem Československé republiky stala jeho poradkyní pro sociální otázky a pro sport, od července 1991 byla jeho asistentkou. V letech 1990 až 1996 byla předsedkyní Československého a později Českého olympijského výboru a v letech 1995 až 2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.

Český olympijský výbor uvedl, že na jeho adresu (Benešovská 1925/6, 101 00 Praha 10) lze zasílat kondolence, které ČOV předá rodině.

Čechy úmrtí gymnastky zasáhlo

V Česku na ni vzpomínají osobnosti ze sportu, kultury i politiky. Reakce na sociálních sítích se shodují v tom, že Čáslavská byla především silná osobnost. Jako člověk i sportovec udělala velkou čest a slávu své vlasti - takových je málo, řekla režisérka Olga Sommerová, autorka oceňovaného dokumentu Věra 68.

Na Twitteru vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem Čáslavské také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Český i světový sportovní svět podle něj přišel o jednu z obrovských ikon.  Na úmrtí české gymnastky reagoval i slovenský prezident Andrej Kiska. "S její výhrami, důstojností a odvahou navždy zůstane v našich srdcích. Děkujeme ti, Věro Čáslavská," napsal.