Soud ve středu zamítl žalobu fyzika Ivana Ošťádala, který se společně s Univerzitou Karlovou domáhal toho, aby prezident Miloš Zeman rozhodl o návrhu na jeho jmenování profesorem. Verdikt je pravomocný, napadnout ho případně lze kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Prezident loni odmítl podepsat Ošťádalův jmenovací dekret kvůli fyzikovým údajným kontaktům s komunistickou Státní bezpečností.

"Soud žalobu zamítl, protože ke dni jeho rozhodování již nečinnost netrvala," konstatovala předsedkyně senátu pražského městského soudu Viera Horčicová. Upozornila na to, že Zeman sdělil dopisem z letošního ledna ministryni školství, že Ošťádala nejmenuje.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Protože Ošťádal nepodal žalobu proti nezákonnosti rozhodnutí, ale pouze proti nečinnosti, obsahem se soud vůbec nezabýval. "Předmětem sporu může být pouze otázka, zda byl žalovaný za výše vylíčeného rozhodného stavu věci nečinný, tedy zda porušil povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé," uvedla Horčicová.

Fyzikova právnička Zuzana Bělinová se soud snažila přesvědčit o tom, že Zeman porušil zákon o vysokých školách.

"Pan docent Ošťádal splnil veškeré podmínky pro jmenování profesorem, vědecká rada návrh schválila. Její návrh by měl být pro prezidenta závazný. (...) Podle žalobců si žalovaný (Zeman) počíná svévolně. Namísto toho, aby jednal podle zákona, tak pana docenta kádruje," prohlásila.

Jmenování profesorů prezidentem označila za tradiční akt, kterým státní moc vyjadřuje respekt k akademické půdě a akademickým svobodám. Zemanovo jednání je "tak trochu projevem politické exhibice, která tu nemá místo", dodala.

Právnička dále namítala, že Zemanův dopis ministryni nemůže být pokládán za rozhodnutí, protože jednak nebyl řádně doručen, jednak v něm chybí potřebné náležitosti. Navíc prý mohl být formulován dodatečně a účelově.

Podle soudu však dokument definiční znaky rozhodnutí splňuje: je z něj zřejmý jasný projev vůle nejmenovat konkrétní osoby a je adresován tomu, kdo podal návrh na jmenování. To, že Zeman dopis zaslal až dva měsíce po podání žaloby, nehraje roli, protože soud posuzoval stav věci až ke dni svého rozhodování, tedy k dnešku.

Prezident předem avizoval, že se soudního jednání nezúčastní. Minulý týden uvedl, že na podání žaloby má Ošťádal plné právo jako každý občan ČR. 

Ošťádal se pro žalobu rozhodl poté, co ho společně s jeho dvěma kolegy Jiřím Fajtem a Janem Eichlerem odmítl prezident Zeman loni v květnu jmenovat profesorem. Ošťádalovo nejmenování Hrad odůvodnil jeho údajnými kontakty s komunistickou StB.

Sám Oštádal svoji spolupráci potvrdil, přičetl ji mladické nerozvážnosti.

"Ano, poskytoval jsem krycí adresu. Byl jsem mladý a naivní," řekl ve středu Ošťádal, kterého se ohledně kontaktů s StB již dříve zastal rektor univerzity Tomáš Zima. "Samozřejmě cítím osobní újmu, ale co k tomu dodat," poznamenal fyzik k tomu, že nebyl jmenován profesorem. Na dotaz, zda bude bojovat dál, odpověděl, že "zváží, čemu bude věnovat energii".

Naopak Zima, který se jednání rovněž zúčastnil, už přemýšlí o dalších právních krocích včetně přezkoumání obsahu prezidentova rozhodnutí. Rozsudek prý nebere jako prohru.

"Nerozhodovalo se o tom, jestli mají být kandidáti jmenováni, nebo nemají, ale o tom, zda bylo vydáno rozhodnutí," zdůraznil.

Související