Tým profesora Tomáše Vampoly vytváří obrazně řečeno hudební nástroj – snaží se pro něj najít vhodný materiál a tvar, aby co nejlépe zněl a fungoval. Tím nástrojem jsou umělé hlasivky.

Ty lidské, jež vykonají víc než milion kmitů za den a vzduch v nich má sílu hurikánu, se zatím nikomu plně nahradit nepodařilo.

Vampola však společně se skupinou vědců napříč ústavy Akademie věd, ČVUT a Univerzity Karlovy našel způsob, jak vyvinout umělý orgán, který bude moct lidem postiženým rakovinou hrtanu navrátit po náročné operaci hlas.

Za své bádaní nyní získal společně s dalšími třemi laureáty Cenu předsedy Grantové agentury ČR. Ta se každoročně uděluje autorům nejlepších projektů základního výzkumu. Cena je spojena se stotisícovou podporou od agentury.

Hlasivka je jako struna

Vampola a spol. dokonce vymysleli, jak náhradu hlasivek přizpůsobit, aby zněl hlas člověka úplně stejně jako před zákrokem, tedy nikoliv jako dnes používané "vnější hlasivky", zvané slavík. Hlas by před operací, při níž se člověku společně s hrtanem odstraňují i hlasivky, nasnímali a analyzovali a zařízení tomu pak přizpůsobili.

"Hlasivka funguje podobně jako struna. Když ji napnete, frekvence, a tudíž hlas, je vyšší. My jsme navrhli postup, jak hlasivku napnout nezávisle na člověku," přibližuje profesor Vampola největší úspěch týmu. 

Ocenění vědci

Alena Hadravová

Klasická filoložka získala ocenění za mezioborový výzkum historického vývoje představ o hvězdné sféře od středověku po raný novověk.

Michail Kotsyfakis

Řecký biolog zkoumá v Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR sliny klíšťat. V budoucnu by mohl přispět k vývoji látky, která by parazitům zabránila v sání.

Kateřina Kůsová

Vědkyně z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR stojí za průlomovým objevem ve výzkumu křemíkových nanokrystalů.

Ty mohou pomoct ve vývoji léků i elektroniky. 

Tomáš Vampola

Ocenění získal za základní výzkum individuální hlasivkové náhrady, na kterém spolupracuje s techniky, lékaři nebo chemiky z dalších vědeckých pracovišť.

Vampola má v týmu na starosti vytváření matematických modelů, bez nichž se testování neobejde. Hned poté, co si nechali patentovat postup v Česku, se jim začaly ozývat zahraniční firmy, které by měly zájem zapojit se do vývoje.

Nyní se vědci snaží získat i evropský patent. Než se však výsledky dostanou až k pacientům, potrvá to několik let. Na řadě je testování na zvířatech a následné klinické studie na lidech.

Technici, lékaři a chemici se nyní snaží co nejvíce vylepšit materiál umělých hlasivek.

Ačkoliv Vampola přiznává, že experti v různorodém týmu často mluví jiným jazykem, spolupráci si pochvaluje.

Přišel k ní přitom náhodou – po smrti původního otce myšlenky, docenta Karla Dedoucha, se hledal vhodný pokračovatel projektu a profesor z Fakulty strojní ČVUT se toho ujal. "Jestli řeším letadla nebo biomechaniku hlasu, je vcelku jedno, ve všem jde o rovnice," říká Vampola.

Křemík svítí

Další z oceněných je i fyzička Kateřina Kůsová, která se svými spolupracovníky z Fyzikálního ústavu Akademie věd přišla na přelomový způsob, jak přimět miniaturní krystaly křemíku svítit.

"Křemík jakožto velký krystal nesvítí, ale ve formě malých krystalů je to jinak. Šlo nám i o překonání psychologické hranice," uvedla mladá vědkyně, která se během svého bádání zvládá starat také o dvě malé děti.

Její výsledky by v budoucnu mohly pomoct například při vývoji léků – krystalky by se označovaly molekuly a díky světélkování by se pod mikroskopem dalo lépe zjišťovat, jak se chovají. Uplatnění mohou najít i v elektronickém průmyslu, jako miniaturní zdroje světla na křemíkových mikročipech.

"Budoucnost je i v přenášení informací světlem," naznačuje další možnosti vědkyně s tím, že křemík má velkou výhodu rovněž v tom, že není toxický. Její mentor, profesor Ivan Pelant, který ji k oboru přivedl, upozorňuje, že její výsledky mají světový význam.

Související