Jen 30 procent dospělých má zabezpečený mobilní telefon, zbytek ne anebo neví, ukázal průzkum SC&C pro Českou bankovní asociaci (ČBA). U mladší generace mezi 18 a 29 lety je situace lepší: o bezpečnost dbá 43 procent.

Chytré telefony však používají i děti a mladiství. Když se obchodní ředitel mBank Bronislav Dvořáček zeptal studentů Obchodní akademie Kollárova v Praze 8, jestli mají zabezpečený telefon, z padesátky studentů se přihlásilo zhruba patnáct. "Nepotřebuji to, v telefonu nemám žádné důležité údaje," zdůvodňovali nejčastěji studenti.

"To se ale mýlíte. Získat přes mobilní telefon přístup k bankovnímu nebo facebookovému účtu je jednodušší, než si myslíte," upozornil je Dvořáček. Se studenty si ve čtvrtek přišel promluvit o kyberbezpečnosti v rámci akce Bankéři do škol. Další bankéři z ČBA navštívili 35 gymnázií a obchodních akademií po celé České republice.

"Dopisy od bank studenti nečtou. Podle nich je těžké se k nim dostat, přitom na internetu v mobilu tráví většinu času. Touhle cestou je můžeme oslovit a upozornit je na to, že stáhnout si do mobilu třeba antivirový program není zase takový problém a může to ochránit jejich peníze, ale i osobní údaje," vysvětluje Dvořáček.

Průzkum ČBA

PIN kód k bankovní kartě si nemění 84 procent lidí.

Celkem 72 procent lidí si nemění heslo k počítači.

A 62 procent lidí tvrdí, že moc nerozumí zabezpečení svého chytrého telefonu.

Studenty například zajímalo, jak si svůj účet chrání milionáři. "Je více způsobů, většinou se k němu třeba mohou přihlásit jen z jednoho počítače, který mají uložený v trezoru. Vymyslet toho jde spousta, je to jen otázka peněz," zaujal studenty odpovědí Dvořáček, který pracoval v tehdy ještě GE Money Bank (dnes Moneta) nebo Citibank.

Do internetového bankovnictví se přihlašuje přes mobil přibližně polovina studentů přítomných na přednášce Obchodní akademie Kollárova. Ta se ještě dělí na dvě zhruba stejné skupiny: jedna tam chodí přes mobilní bankovní aplikaci, druhá standardně přes stránky banky. "Mobilní aplikace je z mého pohledu bezpečnější. Nikdo nemůže přeposlat například potvrzovací SMS třetí straně," vysvětluje Dvořáček.

Při přihlašování do internetového bankovnictví je nejlepší ochranou sledovat symbol "zámečku" v řádku s webovou adresou banky. “Pokud tam je, můžete si být jisti, že jste na oficiálních stránkách banky,” popisuje Dvořáček. Poučku ale znalo jen deset žáků přítomných na přednášce.

I v ostatních školách se ukázalo, že studenti bezpečnost podceňují. “Pro studenty to bylo téma rozhodně přitažlivé, 99 procent teenagerů ve třídě potvrdilo, že má data v mobilu, a polovina z nich využívá mobilní bankovnictví pro správu svého účtu. Pojmy jako malware a pharming pro velkou část z nich přesto byly nové,“ sdílí svou zkušenost z přednášky v další škole Robert Chmelař, ředitel marketingu a komunikace ING Bank.

Nekamarádit se s každým

Obecně je nebezpečné otevírat přílohy k neznámým e-mailům - to ale studenti podle svých slov běžně dělají. A hodně nástrah číhá také na Facebooku, kde o sobě zvlášť mladí lidé sdělují skoro všechno. Dvořáček varoval studenty před tím, aby si do přátel přidávali i lidi, které neznají. "Adriana to dělá," ozvalo se hned ze třídy.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Následoval názorný příklad: video ukazovalo příběh chlapce, který si přidal do přátel na Facebooku neznámé lidi, a pak zveřejnil status, že je konečně sám doma. Vyloupili ho.

"Příklady fungují nejlépe. Studenti často říkají, že nepotřebují zabezpečení ani být nijak zvlášť obezřetní, protože nemají moc peněz, a tudíž co ztratit. Když jim ale řeknete, že kvůli jejich nepozornosti mohou přijít o peníze i jejich rodiče, kteří jim na účet posílají kapesné, zpozorní," popisuje, co si z přednášek studentům odnesl, Dvořáček.

Související