Prezident Miloš Zeman by se měl podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zachovat jako státník a vyznamenat Jiřího Bradyho. Jinak bude z letošního 28. října festival hradní malosti a české rozhádanosti. Sobotka to uvedl na svém twitteru.

Sobotka také v sobotu v prohlášení zaslaném agentuře ČTK napsal, že mezi návrhy, které mu Zeman zaslal ke spolupodepsání, jméno Bradyho nebylo uvedeno. "Vzhledem k ústavní tradici nezbývá než rozhodnutí prezidenta respektovat, je to pouze on, kdo návrhy na vyznamenané ke kontrasignaci předsedovi vlády předkládá," uvedl Sobotka. Životní osud Bradyho je podle něj opravdu mimořádný.

Na protest proti prezidentovu jednání se oslava vzniku republiky nebude slavit jen na Hradě. Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík (STAN) se rozhodl zorganizovat setkání na Staroměstkém náměstí. Dorazit by měli i lidovečtí ministři Marian Jurečka a Daniel Herman.

V podvečer Sobotka na svém facebooku uvedl, že Trucpodniky na Staromáku nic neřeší. "Tady jde o důstojnost našeho hlavního státního svátku a soudržnost celé české společnosti. Státní symboly by nás měly spojovat," napsal. 

Odpor vůči Hradu rozpoutalo rozhodnutí Zemana vyškrtnout Hermanova strýce ze seznamu lidí, kteří mají získat 28. října z rukou prezidenta státní vyznamenání. Osmaosmdesátiletý Jiří Brady prošel Terezínem i Osvětimí a celý život o hrůzách holokaustu píše a přednáší po světě. Hrad jeho jméno zřejmě vyškrtl kvůli schůzce ministra Hermana s dalajlamou.

Herman v pátek večer přiznal, že ho osobně vyzval prezident Miloš Zeman, aby zrušil úterní schůzku s dalajlamou, jinak jeho strýci neudělí státní vyznamenání. Stalo se to prý na slovenském velvyslanectví při společenském setkání a před svědky. Herman to řekl České televizi. Jeho stranický kolega a místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvažuje o tom, že by svým spolustraníkům navrhl, aby na předávání ocenění 28. října nešli.

"Velice panu prezidentovi záleželo na tom, abych se s jeho svatostí dalajlamou nesetkal. Řekl mi to opakovaně i při posledním setkání na Hradě," sdělil ČT Herman. Svou verzi prý zveřejnil až poté, co se v některých médiích objevila informace, že chtěl naopak vyznamenání pro svého strýce získat, výměnou za to, že se s dalajlamou nesetká. "To mě tedy opravdu až uráží, tak jsem měl potřebu to uvést na pravou míru," podotkl ministr.

Zrušení schůzky prý nikdy neslíbil, protože by to bylo v rozporu s jeho svědomím. O tom, že se s dalajlamou sejde, prostřednictvím sms den před setkáním informoval i kancelář prezidenta republiky. Rozhodnutí Bradyho neocenit, Herman respektuje, je to Zemanovo právo. Ale pozvat bezmála devadesátiletého člověka přes Atlantik a potom rozhodnutí změnit, to je podle Hermana zvláštní. "Možná, že to neudělení je skutečným vyznamenáním," dodal ministr.

To, že Brady měl být původně vyznamenán, potvrdila médiím jeho dcera Lara.

Podle Ovčáčka nebyl žádný seznam oceněných oficiálně ani neoficiálně uveřejněn a Zeman se v pátek vyznamenanými nezabýval. Pozvání ČT do diskuse s Hermanem Ovčáček nepřijal. Bezprostředně po Hermanově prohlášení ale na svůj twitter napsal: "Chudák Pražská kavárna. TOP 09 krach, ČSSD zradila prohlášením k ČLR. A tak jí zůstali jen divocí lidovci oprašující prapor antizemanismu". Podle něj si Brady zaslouží za svůj životní příběh úctu. "Rozhodně si nezaslouží, aby byl zneužíván min. Hermanem pro boj s Hradem," dodal na twitteru.

Přitom ještě před týdnem Bradymu lidé z kanceláře prezidenta telefonovali do Kanady, kde od roku 1949 žije, aby ho o nominaci informovali. Získal i harmonogram slavnostního ceremoniálu, tvrdí jeho dcera.

"Byl na to pyšný, dostal už vyznamenání všude možně po světě  v Německu, v Kanadě... A doufal, že se mu podobné pocty dostane i doma v Česku," říká Lara Brady s tím, že přestože strávil většinu života v zahraničí, její otec měl k Česku vždy vřelý vztah. "Byl pyšný na to, jak se po revoluci země otevřela," popisuje.

Jiří Brady je nyní v Portugalsku, do Česka plánuje přijet o tomto víkendu, hlavním důvodem ale podle jeho dcery není státní ceremoniál. "Plánuje se s Českem trochu rozloučit, už má svá léta," říká.

Vyznamenání se možná dočká

Olomoucký rektor Jaroslav Miller v reakci na kroky Hradu navrhl udělit Jiřímu Bradymu vyznamenání Univerzity Palackého. Rektor na sociální sítí uvedl, že by tím byla univerzita poctěna. Návrh akademického ocenění okamžitě podpořilo několik set lidí. Rektor řekl, že již kontaktoval s tímto záměrem Bradyho dceru.

"Napsal jsem jeho dceři s tímto návrhem a uvidím, zda mi odpoví. A pokud ano, zda se jí a panu Bradymu bude návrh líbit. Na facebooku jsem v této chvíli dal najevo, že jsem k tomu připraven a byla by to čest pro UP i pro mne osobně," řekl rektor Miller.

Někteří politici již jasně řekli, že si na Hrad připomenout výročí vzniku republiky nepřijdou. Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík (STAN) už organizuje alternativní připomínkovou akci na Staroměstském náměstí. Prý dorazí ministři Herman s Jurečkou i Petr Pithart.

Přístup Zemana se nelíbí ani vicepremiérovi Andreji Babišovi. "Pokud mu Hrad vyznamenání slíbil, jeho neudělení by bylo nepřijatelné," řekl Babiš po schůzce v Lánech.

Jiří Brady vyrůstal v Novém Městě na Moravě se svou sestrou Hanou, která je známá díky knize Hanin kufřík. Jejich rodiče byli za protektorátu deportováni do Osvětimi, kde zahynuli. V roce 1942 museli odejít do koncentračního tábora v Terezíně i Jiří a Hana, odkud putovali do Osvětimi-Březinky. Tam Bradyho sestra zemřela.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Jiří Brady, strýc Daniela Hermana

Jiří přežil pochod smrti a po válce emigroval do Kanady, kde pomáhal ostatním emigrantům postavit se na vlastní nohy.

S jedním z nich založil instalatérskou firmu a postupem času se vypracoval na váženého podnikatele.

Usilovně hájil lidská práva a vydával svědectví o hrůzách holokaustu.

Do společenského dění v Československu se znovu zapojil v roce 1989 tím, že v Kanadě zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny. Byl také jedním ze zakládajících členů Česko-kanadské obchodní komory.

O 11 let později se dostal do Tokia kufřík se jménem a datem narození jeho sestry Hany. Ředitelka tokijského Muzea holokaustu Fumiko Išioka se rozhodla vypátrat osud jeho majitelky.

Díky tomu se příběh Hany a Jiřího stal známým, dočkal se knižního, divadelního i filmového zpracování a je přirovnáván například k deníku Anny Frankové.

V Kanadě obdržel Brady nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu řád Spolkové republiky Německo – Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod. Na státní vyznamenání byl i v Česku již senátory navrhován, zatím jej však nezískal.

Související